Rozmach umělé inteligence zasáhl i vzdělávání. Jak virtuální asistent přispívá k učení či k podvádění
Nástup umělé inteligence (AI) mění studijní pravidla. Na spuštění chatovacích robotů, díky niž se umělá inteligence dostala k široké veřejnosti, zareagovala řada škol zařazením osvěty o AI do výuky. A leckde ji akceptují i jako studijního pomocníka. Například na Technické univerzitě v Liberci mají studenti od tohoto semestru povoleno s pomocí této technologie psát i diplomové práce. Jak moc ale zasáhla AI do učení? A mohou vyučující vůbec poznat, zda čtou text od studenta, nebo virtuálního asistenta?
Nový semestr a s ním nová pravidla. Studenti Technické univerzity v Liberci si od letošního roku mohou vzít při studiu oficiálně na pomoc virtuální roboty. Při psaní prací a někdy i při výuce. Do Liberce jsme se proto vydali zjistit, jak to funguje.
„Jakmile jsme to zapnuli, tak už to nikdo nevypne,“ říká k boomu chatbotů umělé inteligence Lenka Kosková Třísková z Ústavu nových technologií a aplikované informatiky. Hned ráno sledujeme právě její výuku – v předmětu operační systémy. Skupina budoucích informatiků zrovna vypracovává zadaný úkol a několik jich sáhne po pomoci virtuálního kolegy, kterého mají neustále po ruce. „Naši studenti umělou inteligenci používají hodně, protože si od ní nechávají napovídat. Je to další nástroj, který mají k ruce, který jim může pomáhat v hledání řešení. V této hodině programují v jazyce, na nějž nejsou moc zvyklí. Takže se mohou umělé inteligence zeptat, jak bys tohle dělal v C++? A dostanou část kódu, který mohou použít do toho svého řešení. Zrychlí jim to práci, protože zatímco běžně by v tomto programovacím jazyce hledali řešení třeba hodinu, s umělou inteligencí ho mají za dvě minuty,“ popisuje vysokoškolská pedagožka.
Umělá inteligence sama o sobě sice není zrovna pro informatiky nic nového, nástup chatbotů ale i oni vnímají jako zásadní zlom.
„Hlavní změna je v tom, že to najednou dává odpovědi, jež mají hlavu a patu. Umělá inteligence je trénovaná na celou řadu dat, knih a zdrojů, má obrovské znalosti a je zabalená do uživatelského rozhraní, díky němuž dokážete ve svém modelu nakreslit kočičku, která tancuje na náměstí v Drážďanech, a nemusíte k tomu vůbec nic umět,“ vysvětluje Lenka Kosková Třísková.
Učení s virtuálním rádcem
Na tento předmět chodí i Tomáš Janovec, který studuje obor přímo zaměřený na inteligentní systémy. Když dokončí zadanou práci, ptám se ho, jak moc při ní sází právě na pomoc umělé inteligence. „Když dělám na nějakém projektu, tak se ze začátku zeptám chatu, jak by to zhruba strukturoval. Umělá inteligence většinou dokáže nabídnout nějakou srozumitelnou strukturu, jež se třeba někde používá, a na základě toho si můžu zhruba představit, jak by projekt mohl vypadat. Například dělám projekt webových stránek a Chat GPT mi řekne: potřebuješ používat tyto knihovny, potřebuješ programovat v tomto jazyce a já si řeknu fajn, to použiju. Ale když píšu konkrétní kód, nemůžu zadat celý projekt, ale jen dílčí části,“ říká Tomáš Janovec.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
