Politici i hasiči kritizují Krnov za pozdní evakuaci, starosta to odmítá. Šlo něco udělat lépe?
Až osmdesát procent města Krnov bylo při víkendových povodních zatopeno. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček zkritizoval pozdní evakuaci obyvatel a nevhodná evakuační centra, vedení města se ale brání, že situace podle meteorologů neměla být tak zlá. Bylo tedy možné udělat něco jinak a situaci zabránit?
Jedním z nejvíce zasažených měst víkendovými povodněmi v Česku je Krnov. Rozbouřená řeka Opava tu zaplavila osmdesát procent města, které bylo dva dny odříznuto od zbytku světa. Lidé byli bez elektřiny a vody, ti z nejpostiženějších oblastí přečkali, než voda opadne, ve třech evakuačních centrech. Obyvatelé a vedení města se momentálně zaměřují na řešení následků, které po sobě záplavy zanechaly. Ve městě odklízí bahno a zjišťují rozsah škod.
„Zařizujeme, aby byl Krnov průjezdný, protože řada komunikací je poničená, takže je nutné zabránit lidem, aby po nich jezdili. Co se týče městského majetku, obcházíme jednotlivé budovy a mosty se statikem, protože byly hodně poničené. Zajišťujeme lidem základní potraviny, pitnou vodu, těm, kteří byli úplně vyplaveni, mobilní sprchy. Zatím nemáme skoro nic, takže je to takové nervózní,“ sdělila mluvčí města Dita Círová.
V evakuačních centrech se momentálně nachází kolem sto padesáti lidí, kteří nemají kam se vrátit. Potřeba je podle Círové humanitární pomoc, na odklízení bahna chybí lopaty, hrabla, rukavice, dezinfekční prostředky či kontejnery.
Jenže město a jeho obyvatelé se nyní nevyrovnávají pouze s následky povodní, ale i kritikou ze strany politiků a generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka. Ten po nedělním jednání Ústředního krizového štábu řekl, že tři evakuační centra v Krnově nebyla vhodně vybrána, protože některá byla zatopena.
„Druhá záležitost, která se velmi negativně projevila alespoň z našeho pohledu, je ta, že evakuace v Krnově byla poněkud zpožděná, ale ne vinou Integrovaného záchranného systému, nýbrž vinou krizových orgánů, které působí v tomto městě,“ kritizoval Vlček. Ke kritice se pak přidal i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který pro Seznam Zprávy uvedl, že Krnov i Opava dostaly varování o velikosti povodní od meteorologů 24 hodin před tím, než města záplavy zasáhly.
Horší povodeň než v roce 1997
Starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) ale pro server Novinky.cz uvedl, že předpověď neukazovala tak dramatickou situaci, občany vedení města varovalo včas a dobrovolná a následná povinná evakuace byly nařízeny velmi rychle. „Od povodí Odry jsme měli předpověď, že bude na Opavici dvacetiletá až padesátiletá voda, na Opavě dvacetiletá voda. Situace byla taková, že jsme tu měli více než stoletou vodu a zaplavené celé město,“ sdělil Hradil Novinkám.
Je tedy kritika oprávněná? Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) uvedl, že instituce o hrozbě záplav varovala včas a dobře. „Od začátku jsme se snažili říct, že to není povodeň, která je zvládnutelná běžnými prostředky. Od středy jsme varovali, že to může být extrémní záplava, a od čtvrtka jsme dávali výstrahu, že budou překročeny padesátileté povodně v podstatě na celém území,“ řekl Daňhelka.
Podotkl, že Jeseníky byly od začátku označovány za nejohroženější oblast spolu s povodím Sázavy. Ústřední povodňová komise pak vyzývala starosty, aby vzali na vědomí, že nynější srážky mohou výrazně přesáhnout hodnoty stoletých průtoků v těchto oblastech a mohou nastat extrémní situace. „Varovali jsme, aby se starostové neupínali na lepší scénáře a nebrali jako limit stoleté záplavy. Nejsem si jistý, kde pan starosta bral informace, ale zástupci ČHMÚ tyto informace vedení krajů předávali,“ přiblížil Daňhelka.
Círová podotkla, že vedení města při přípravě vycházelo z predikcí ČHMÚ a státního podniku Povodí Odra. „Operativně jsme pak reagovali na to, že situace bude horší, ale byla ještě mnohem horší než v roce 1997,“ uvedla mluvčí města. Tehdy byl Krnov zaplavený čtyři dny a voda si ve městě vzala dva lidské životy.
Na základě předchozích zkušeností město vypracovalo povodňový plán, který většinou zpracovává povodňový orgán dané obce. Bývají v něm obsažené jednotlivé úkony pro osoby zajišťující ochranu před povodněmi, možnosti technických prostředků, evakuační trasy či informační místa. Dokument je většinou neveřejný, stejně jako ten krnovský.
Protože ale tato povodeň byla mnohem větší, těžko mohl být na takovou ničivou vlnu připravený. Podle Círové město pro své obyvatele udělalo, co mohlo. V plánu jsou také vytyčená kritizovaná evakuační centra. Círová pak upřesnila, že se voda dostala do budovy tělocvičny jednoho ze tří evakuačních center, při největší vlně povodně. Zbylá dvě centra zasažena nebyla.
„Nic se nikomu nestalo, přítomní lidé se přesunuli do jiného pavilonu. V kritických oblastech města jsme s předstihem opakovaně upozorňovali obyvatele na vysoký stupeň nebezpečí povodní a vyzývali k odchodu do bezpečí. Strážníci tato místa objížděli s megafonem. Ve chvíli, kdy byla nařízena evakuace, zněly po celém městě sirény a lidé měli k dispozici přepravu autobusy,“ přiblížila Círová.
Diskuze o nové přehradě
Mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Klára Ochmanová pak specifikovala, že otázka výběru evakuačních míst je primárně věcí příslušné obce. Preferované jsou ty, které nejsou v záplavových oblastech, a krajští hasiči mohou vhodná místa doporučit.
„Zároveň připomínáme, že spolupráce HZS ČR s Moravskoslezským krajem a jeho hejtmanem Josefem Bělicou je po celou dobu trvání krizové situace nesmírně profesionální a zcela hladká. Jako jeden z příkladů lze uvést zajištění důležitého konvoje pomoci hasičského záchranného útvaru do Krnova, který obsahoval například potraviny, hygienické potřeby a evakuační techniku,“ podotkla Ochmanová. Skvělou spolupráci s jednotkami integrovaného záchranného systému potvrdila i Círová.
Mohlo se tedy udělat něco jinak a situaci předejít? Vehementně se diskutuje stavba přehrady Nové Heřminovy, která se plánuje od povodně v roce 1997. Stát o její výstavbě rozhodl v roce 2008, proti stavbě byla ale samotná vesnice Nové Heřminovy, jejíž část by se musela kvůli výstavbě zatopit. S námitkami proti stavbě se obec obrátila i na Ústavní soud, nicméně neuspěla.
„Od roku 2023 máme územní rozhodnutí, které je napadeno účastníky řízení, což komplikuje jeho výstavbu. Pokud by dnes přehrada stála, Krnov i Opava by byly ochráněny, škody by nebyly takové, jaké jsou teď. Chci požádat všechny zúčastněné: Udělejme vše pro to, aby stavba byla zahájena. S jejím začátkem počítáme v roce 2027. Kdyby to bylo dříve, bylo by to jen dobře,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Proti přehradě je i hnutí Duha, které bojuje za opatření šetrnější k přírodě, například odsazené hráze, které zvětší říční dno a retenční prostor, ve kterém se zadržuje voda. Hnutí se brání, že výstavbu nezpozdilo, protože všechny námitky byly podány v časovém omezení, které je stanoveno zákonem. Naopak zpoždění stavby přičítá protahující se přípravě projektu a složitému vykupování pozemků.
Chybí další protipovodňová opatření
Oborníci se také neshodnou na tom, jestli by přehrada při takové velké povodni pomohla. Někteří tvrdí, že by malé hráze, které hnutí navrhuje, mohly být už dávno hotové a pomohly by více než jedna velká stavba. Naopak Daňhelka uvedl, že se v jiných městech potvrdilo, že přehrady jsou při povodních nedocenitelnými pomocníky. Chráněná třeba byla Praha díky Vltavské kaskádě, v Českých Budějovicích se pak uvolnil prostor pro vodu ve Vodárenské nádrži Římov.
„Na Opavě žádná nádrž není, je to velice divoká řeka. Přehrada v Nových Heřminovech byla projektovaná právě kvůli povodním, výrazně by dopad zmírnily. Retence toků je sice hezká, ale pomáhá při malých povodních, ne při těchto velkých vlnách,“ přiblížil Daňhelka.
Stavební úřad loni vydal v souvislosti s přehradou zatím nepravomocné územní rozhodnutí, proti kterému podaly odvolání obec a dvě ekologické organizace. Zahájení prací je naplánováno na rok 2027. Podle Círové nejde jen o přehradu, ale i další možná protizáplavová opatření, kterých je však v korytu Opavy málo. Město podle ní v dané situaci dělalo, co mohlo.
„Pokud by byl stát schopen vybudovat jakákoli protipovodňová opatření za těch 27 let od minulé povodně, mohlo to dopadnout jinak. Máme tu navýšené kamenné zdi kolem řeky, jejichž část se vodou utrhla, několik polderů (přehrazení vodního toku, pozn. red.) v jiných obcích. Bylo by lepší, kdyby těch protipovodňových opatření bez ohledu na přehradu bylo více, což jsme státu říkali celé roky,“ podotkla mluvčí.
Na důkladnější hodnocení a případné přípravy na další velkou vodu je nyní příliš brzy. Obyvatele čekají náročné týdny plné odklízení bahna a přestavování zpustošeného majetku. „Město je úplně zničené. Budovali jsme ho 27 let od povodně v roce 1997 a začínáme znovu, ne-li ještě od minusu,“ povzdechla si Círová.
