Hazard s krásou. Estetických operací přibývá, stejně jako komplikací a fušeřiny
Operace prsou, nosu, očních víček, ale stále častěji také facelift a injekční výplně obličeje nejrůznějšího druhu. Stejně jako ve světě je i v Česku estetická medicína dál na vzestupu. A vyhledávají ji stále mladší ročníky. Podle Společnosti estetické a laserové medicíny ale zejména mezi nechirurgickými estetickými výkony přibývá těch neodborně provedených, po kterých mají pacienti i vážné komplikace. Jen letos jich zdokumentovala desítky, skutečné číslo může být podle odborné společnosti násobně vyšší. Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu, v níž estetickou medicínu jasně řadí mezi zdravotní služby a určuje, kdo ji může poskytovat. Bude to na boj proti neodborné praxi stačit? A na jaká rizika si dát pozor?
Ve čtyřiceti letech si chtěla paní A. K. nechat vylepšit rty. Nechala si aplikovat injekční výplň na bázi polymetylmetakrylátu do rtů a okolí. Po třech letech jí začala tkáň jejími slovy bobtnat, tvořily se jí tuhé otoky, později zduřelé bolestivé uzly, které se zvětšovaly. Pracoviště, kde si nechala zákrok provést, na její výzvy nereagovalo. Nakonec vyhledala jinou kliniku, kde začali její problémy řešit. Namísto vysněného vzhledu tak měla vleklé komplikace a riziko trvalých jizev. Podle odborné společnosti je takových případů čím dál víc. „Když nastanou komplikace s botulotoxinem, tak ten přece jen do půl roku zmizí, má to řešení. S výplněmi je to horší. Když se neprovedou dostatečně odborně, není třeba dbáno na dostatečnou sterilitu, tak může dojít k infekci, mohou vznikat takzvané granulomy. Použití látek jako metakrylát a jiných hmot je ještě horší, ty se musejí vyloženě odoperovat. Často vidíme případy, kdy lidem po špatné aplikaci materiálů otéká obličej, může dojít k nekrózám (odumření tkáně; pozn. red.). Nejvíc se bojíme oslepnutí pacienta, což se může stát v souvislosti se špatnými výplněmi. Není to legrace,“ říká předseda Společnosti estetické a laserové medicíny ČLS JEP Roman Šmucler, jenž je také prezidentem České stomatologické komory.
RIZIKOVÉ VÝPLNĚ
„My jsme usilovali o to, aby se použití metakrylu zakázalo, což se nepodařilo, přestože je to v podstatě rozpuštěné plexisklo. A protože se nevstřebává, komplikace mohou trvat velmi dlouho,“ říká plastický chirurg z kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice Bulovka Ondřej Měšťák, jenž také působí ve výboru České společnosti plastické chirurgie a je vědeckým sekretářem Společnosti estetické a laserové medicíny ČLS JEP. „Polymetakrylát se dostává do tkání a nedá se jen tak vytáhnout. Celá tkáň se při komplikacích musí vyříznout a potom může zůstat nehezká jizva. Takže zcela zdravý člověk, jenž chtěl zlepšit svůj vzhled, odchází s trvalými jizvami,“ popisuje dermatoložka Kateřina Klauzová z pražské kliniky Asklepion. A metakrylát není jediný problém. „Měli jsme třeba pacientku po aquafillingu, což je materiál obsahující jedno procento polymeru a devadesát procent vody. Měla ho provedený na jedné relativně známé klinice a po aplikaci se jí dostala do obličeje infekce, zánět a musela potom dlouho pravidelně docházet k nám na Bulovku. Je to chronická věc, která trvá měsíce i roky. Najednou se udělá absces, každý týden jiný, hluboký, mohou ho doprovázet horečky. My jsme to drenovali, do abscesu se musí říznout, vymáčknout, a tím se to vyřeší. Jenže ona měla další a další, takže skončila se zjizveným obličejem. Chodila k nám asi dva roky,“ popisuje Ondřej Měšťák. „Přišla k nám paní z Prahy, které zdravotní sestra píchla výplň do glabely (oblast na čele mezi obočím nad kořenem nosu; pozn. red.) a trefila se do cévy. My jsme potom paní čtrnáct dní léčili. Výsledek je, že jí jizva zůstala,“ popisuje dermatoložka Kateřina Klauzová.
Jak časté takové případy jsou? Přesná data se nedají jednoduše zjistit. Zdravotnické statistiky nechirurgické estetické zákroky ani kosmetické výkony plastické chirurgie systematicky nesledují, mají čísla jen o výkonech ze zdravotních důvodů. Při sledování estetické medicíny se tak dá vycházet z dat konkrétních klinik, odhalení těch nekvalifikovaných komplikuje i to, že ne vždy chtějí lidé prozradit, kde neodborný zákrok podstoupili. „Kolik je těch nelegálních aplikací, přesně nevíme, sledoval to EXPACT (mezinárodní platforma odborníků na estetickou medicínu), podle kterého je to v Praze zhruba deset procent pracovišť. Nám se od začátku roku podařilo odhalit 48 pracovišť, jež máme zdokumentovaná a u kterých jsme zaslali stížnosti na úřady, které to řeší. To není jedna paní povídala, našli jsme důkazy. Zákroky jako injekční výplně by měl dělat certifikovaný lékař. Ale v praxi se do těchto výkonů pouštějí i kosmetičky a necertifikované zdravotní sestry, které nejsou pod přímým odborným dohledem lékaře. Chceme informovat veřejnost, aby byla opatrná. Nějaká infekce po estetickém výkonu vznikne asi u půl procenta případů, což může vypadat jako málo, ale musíme brát v potaz to, že těch výkonů se denně udělají tisíce. Pak máme data o cévních komplikacích, což bývá jedna z šesti tisíc výplní, což zase není tak málo,“ říká Roman Šmucler.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!