Baxa chce zrušit povinnou registraci všech influencerů, RRTV prý vydá upřesňující pokyny
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) chce zrušit část zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, konkrétně tu, která nařizuje povinnou registraci tvůrců obsahu na sociálních sítích. Zároveň požádá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která minulý týden vydala stanovisko, že se každý influencer vydávající obsah za účelem zisku musí registrovat do evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, aby upřesnila podmínky, koho se evidence bude týkat. Podle předsedy RRTV Václava Mencla se Rada problémem zabývá.
RRTV nová pravidla stanovila na základě směrnice Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách, která má za cíl nastavit minimální regulační rámec pro všechny typy audiovizuálních mediálních služeb, které v rámci Evropské unie soutěží o publikum z široké veřejnosti. Chránit pak má zejména děti před rizikovým obsahem a stanovuje pravidla pro šíření obchodních sdělení kvůli ochraně spotřebitelů.
Směrnici pak implementoval zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání z roku 2010. Ten se podle RRTV vztahuje i na fyzické osoby, které audiovizuální obsah tvoří, tedy na youtubery či influencery, kteří publikují svá videa a fotky na sociálních sítích, třeba Instagramu či TikToku. Po vydání nových pravidel se ale zvedla vlna nevole, především proto, že je zákon starý již 14 let a RRTV konkrétně nespecifikovala kritéria, na jaké tvůrce se nová povinnost vztahuje.
„To, co vyšlo v tiskové RRTV, působilo jako rozbuška úplně oprávněně, když se roky nic neděje a přijde zpráva, že rada může kohokoli z vás pokutovat za to, že nejste registrováni. Nedivím se, že poplach nastal. Je mou povinností se tím intenzivně zabývat a zároveň nesmím zasahovat do činnosti RRTV, protože je to nezávislý regulační orgán,“ uvedl v pořadu Ptám se já serveru Seznam Zprávy ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Resort kultury momentálně zpracovává analýzy a mezinárodní srovnání. Baxa v úterý konzultoval implementaci směrnice s evropskými ministry. „ Rozhodl jsem se pro poměrně radikální řešení a navrhnu zrušení té části zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, které ukotvují povinnou registraci. Prostřednictvím novely zákona navrhneme, aby zrušila povinnost registrace pro ty, kteří podle zákona mohou být poskytovatelem audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, čímž se zničí tíže poměrně vysokých pokut, které v tom zákoně jsou,“ řekl Baxa.
Zůstanou „velcí hráči“
Dodal, že tuto změnu mohou zákonodárci zapojit do velké mediální novely, která mimo jiné zvyšuje televizní a rozhlasové poplatky. Baxa věří, že v první polovině příštího roku bude předloha schválena. Neměl by se tak registrovat každý youtuber či influencer, ale pouze „velcí hráči“.
„Musí být splněny čtyři významné podmínky: produkce, která může konkurovat televizím, šířená na základě redakčního zásahu, tedy ji aktivně vytvářet, obsahovat pořady a jejím poskytovatelem je podnikající fyzická či právnická osoba. Tedy nezletilí, kteří dávají svá videa na internet, se registrovat nikde nebudou,“ podotkl Baxa s tím, že nechce uvádět konkrétní tvůrce obsahu, kterých by se evidence měla dotýkat. V zákoně stále zůstane povinnost ochrany nezletilých či správné označování reklamy.
Předseda RRTV Václav Mencl na dotazy serveru HeyFOMO.cz odpověděl, že poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen doručit Radě do 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění písemné oznámení. „Pakliže by poskytovatel oznámení Radě nezaslal, upozorní jej Rada, že tímto jednáním porušuje zákon, a stanoví mu lhůtu k nápravě. Délka lhůty k nápravě musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti. Pokud by poskytovatel ve stanovené lhůtě nepřistoupil k nápravě a oznámení Radě nedoručil, je Rada oprávněna zahájit řízení o přestupku,“ uvedl pro HeyFOMO Mencl s tím, že pokuta může být až milion korun.
RRTV zatím na dotazy Reflexu neodpověděla. Povinnost této registrace právě komplikuje situaci a je možné ji vypustit. Baxa chce RRTV požádat, aby se shodla na výkladových stanoviscích, tedy kritéria, kdo je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání. „Rada by měla vstoupit do dialogu s aktéry v tom prostředí, získat informace z jednotlivých států a podle toho kritéria formovat,“ přiblížil Baxa. Mencl minulý týden uvedl, že se RRTV problémem zabývá a vydá upřesňující pokyny.
Někteří uživatelé sociálních sítí volali po odvolání členů RRTV kvůli nekompetenci. „Rada podle mého názoru nyní nekonala v této věci správně a předpokládám, že i na základě reakce vnějšího prostředí svůj postoj změní. Nebudu tu ale populisticky vyvolávat, že navrhnu odvolání Rady nebo její zrušení. Zrušit ji ani nelze,“ podotkl Baxa.
Směrnice se na influencery vztáhnout může
Hlavní argument proti novému výkladu je především v tom, že legislativa je již čtrnáct let stará, přičemž poskytovatel je v něm definovaný jako „podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnost“. Podle advokáta z kanceláře Kocián Šolc Balaštík Josefa Kříže zákon míří především na platformy, které poskytují seriály či filmy, jako je Netflix či Voyo. Především kvůli tomu, že ze zákona vyplývají pro poskytovatele různé povinnosti, například vytváření skrytých titulků pro osoby se zrakovým postižením či povinnost vyhradit pro evropská díla alespoň třicet procent z celkového počtu nabízených pořadů. „To netuším, jak by měli samotní tvůrci obsahu plnit,“ komentoval advokát.
Jiří Císek z advokátní kanceláře Cisek ale kontroval, že se zákon dá na tvůrce obsahu vztáhnout právě proto, že je skrze něj implementovaná směrnice Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách. „Tuto směrnici implementovali v Německu, v Belgii nebo v Rakousku, kde už tvůrci kontentu mají obdobné povinnosti, jaké nyní zavádí RRTV. Spíše je zvláštní, že si Rada pro rozhlasové a televizní vysílání neuvědomila dřív, že to takhle máme psané,“ podotkl Císek.
Podle advokáta je sám o sobě zákon i směrnice technologicky neutrální, tedy předpokládá, že v budoucnu budou vznikat nové typy služeb, na které se regulace bude vztahovat. Zároveň pokrytí tvůrců obsahu na sociálních sítích legislativou zajišťuje i termín „služba informační společnosti“. Tou se rozumí „jakákoli služba poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb“. I proto se budou muset registrovat tvůrci, kteří vytvářejí obsah za zisk, ať už jde o výplatu z reklam, product placementu nebo i od společnosti za určitý počet zhlédnutí na jejich platformě.
Impuls nového výkladu podle Císka nejspíše přišel poté, co Evropská komise zveřejnila výsledky monitoringu příspěvků 576 influencerů 22 evropských států. Ten ukázal, že ačkoli 97 procent influencerů zveřejňovalo sponzorovaný obsah, správně ho jako reklamu označovalo pouze dvacet procent. Ze 78 procent ověřených tvůrců obsahu, kteří vydávali obsah za účelem zisku, bylo pouze třicet šest procent evidovaných v obchodních rejstřících.
„Podle směrnice o audiovizuálních a mediálních službách musí influenceři nabízející audiovizuální obsah a splňující kritéria, aby byli považováni za poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb, dodržovat zvláštní pravidla pro audiovizuální obchodní sdělení o podněcování k násilí a nenávisti a škodlivém obsahu pro nezletilé. Například audiovizuální obchodní sdělení influencerů musí být snadno rozpoznatelná a nesmí poškozovat zdraví nebo bezpečnost. Obsah influencerů nesmí využívat nezkušenosti nebo důvěřivosti nezletilých a nesmí bezdůvodně zobrazovat nezletilé v nebezpečných situacích,“ píše Evropská komise ve zprávě.
Nešťastný postup RRTV
Ač mohla RRTV nový výklad oznámit právě na základě zmíněného monitoringu, podle Císka byl její postup nešťastný. Místo oznámení, které mohlo vyznít tak, že se do evidence musí přihlásit každý, měla vydat speciální metodiku, koho se evidence týká. Zvláště proto, že třeba v Belgii před rozesíláním upomínek k registraci vznikla propracovaná metodika s pokyny určenými influencerům, které jim jasně definovaly, jak mají postupovat a jaké povinnosti jim ze zákona plynou.
RRTV už tři influencerky Natálii Myslivcovou, Patricii Pagáčovou a Michaelu Maurerovou vyzvala k vysvětlení, proč se jako poskytovatelky audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání neevidovaly. „Tato informace o registraci influencerů je pro mě úplně nová, vím o tom málo, potřebuji se blíže seznámit,“ odpověděla Reflexu na žádost o vyjádření Pagáčová.
Zároveň i samotný zákon předpokládá, že se na tvůrce obsahu nebudou vztahovat povinnosti, které nejsou schopni splnit, jedná se například o 30 procent evropských pořadů v katalogu. „V sedmém odstavci se píše, že z povinnosti 30 % evropských pořadů jsou vyloučeni poskytovatelé s nízkým obratem nebo sledovaností. Tady si do závorky můžete doplnit třeba influencery, u nichž by to bylo neproveditelné nebo neodůvodněné vzhledem k povaze jejich obsahu, tedy jasně existuje výjimka,“ přiblížil Císek.
Císek ale spatřuje problém v zajištění toho, aby se nezletilí nedostali k obsahu, který je pro ně nevhodný. Na platformách, jako je YouTube, se taková videa dají snadno označit. „Problém je, že ve videích někdy padají sprostá slova nebo implikují nějakou agresi, což by v klasickém pořadu nebylo odvysílatelné. Influenceři tedy trochu těží z toho, že se nikomu v tomto ohledu nezodpovídali. Budou muset projít svá videa, znovu je zeditovat nebo označit jako nevhodná,“ přiblížil Císek.
Podle něj pak sankce mohou přijít především za špatné označování reklamy. Nejvyšším trestem pak je pozastavení šíření služby, tedy zákaz vysílání, ke kterému se může RRTV uchýlit, a to v případech, že poskytovatel dvakrát za rok závažně poruší povinnosti, které se týkají právě třeba ochrany dětí. „Předpokládám, že to ale bude opravdu v extrémních případech. Určitě to nebude za pár špatně označených reklam nebo spoluprací, určitě to spíše bude vedené v rámci napomenutí a maximálně pokut,“ dodal advokát.
