Chtěla jsem jen, aby se mé dítě vrátilo domů. Pozůstalí uctili oběti loňské střelby na Filozofické fakultě
Přesně před rokem se student Filozofické fakulty UK vydal do školy s arzenálem zbraní a zabil14 lidí, dalších 25 zranil. Roční výročí připomnělo několik pietních akcí, kterých se zúčastnily nejen rodiny obětí, ale i prezident Petr Pavel.
Před Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy kolem čtvrté odpoledne stojí zaparkovaná policejní auta s blikajícími majáčky. Tento pohled evokuje den přesně před rokem, kdy policejní auta rozzářila celé okolí Palachova náměstí. Přesně před rokem se totiž student univerzity vydal do čtvrtého patra s arzenálem zbraní. Ve čtvrtém patře zastřelil 11 studentů a dva profesory. Další dívka zemřela poté, co spadla z římsy budovy, kde se před útočníkem skrývala.
Památku obětí nejprve ve tři hodiny odpoledne připomněl benefiční koncert v kostele Nejsvětějšího Salvátora. Na koncertu zazněly autorské skladby doktorandky hudební vědy Filozofické fakulty Martiny Vídenové a jejího kolegy skladatele Miroslava Tótha. Mezi účinkujícími byli Dystopic Requiem Quartet či Pražský komorní sbor. Koncert přímo podpořil neziskovou organizaci SOFA, která se zaměřuje na psychologickou pomoc dětí a dospívajících.
Byl pouze pro zvané, mezi hosty byl i prezident Petr Pavel. Ten České televizi sdělil, že se ho události na fakultě dotkly jako prezidenta, občana i otce. „Přišlo mi přirozené přijít vyjádřit úctu obětem i pozůstalým. A možná si i připomenout, že nikdy nejsme před takovýmito situacemi na sto procent chráněni a měli bychom věnovat velkou pozornost tomu, co se kolem nás děje, všímat si ostatních, v jakém jsou stavu a jestli nepotřebují naši pomoc," sdělil.
Celostátní minuta ticha
Děkanka Filozofické fakulty Eva Lehečková po koncertu uvedla, že akademická komunita nyní bilancuje, čím si za uplynulý rok prošla. Ocenila podporu komunity fakulty, univerzity i veřejnosti. „Celý rok jsme se snažili, abychom tu zkušenost přetavili v něco pozitivního a něco, co nás v budoucnu posílí,“ podotkla.
Lehečková následně spolu s rektorkou Karlovy univerzity Milenou Králíčkovou vedla průvod pozůstalých od kostela Nejsvětějšího Salvátora před budovu Filozofické fakulty na Palachovo náměstí, na které visí černá vlajka. Před pískovcovým obeliskem, který slouží jako dočasná vzpomínka na oběti střelby, byla další pietní akce.
Dav, který zaplnil téměř celý prostor kolem obelisku, nejprve zapaloval svíčky a pokládal květiny. V 17:05 pak proběhla celostátní minuta ticha. Tu částečně rušily běžné zvuky velkoměsta: projíždějící tramvaje a auta či křičící turisté. Dav ale mlčel dál i přes vyhrazenou minutu, dokud sbor Univerzity Karlovy nezačal zpívat. Po vystoupení sboru pak měli příchozí možnost zapálit knoty ve velkých svíčkách, které stály vedle obelisku, případně položit další vzpomínkové předměty.
Na obelisku nejsou jména obětí
Příchozí často vytahovali kvůli slzám kapesníky, někteří se rozhodli zapálit svíčky i na schodech budovy fakulty. Mezi truchlícími byla i Lenka Šimůnková, matka zavražděné Elišky. Na sobě měla sukni, na které byla fotka Eliščina hrobu a pod ní nápis „Místo žraní tady s vámi mohla jsem být u své mámy“.
„Byli jsme fakultou pozváni na absurdní oběd a já už nevím, jak jinak upozornit, že jsem prostě jen chtěla, aby se moje dítě vrátilo domů. Dodnes nejsou jejich jména na tom kameni, je tam jen QR kód a to je pro mě málo,“ sdělila roztřeseným hlasem, když na budově fakulty spatřila fotku své dcery. Fakulta totiž projektorem promítala fotografie a data narození všech čtrnácti obětí.
Na druhé straně sukně pak byl obrázek telefonu s datem střelby a číslem 158 s nápisem „Kdyby na policii chrabří byli, zpracovali by indicii! Jsem maminka Elišky Šimůnkové. Nejsem Agáta, kterou PČR tajně chová“. Agáta je zařízení, které umožňuje lokalizaci mobilních telefonů a policie jí disponuje. Někteří pozůstalí jsou přesvědčeni, že kdyby byla v Praze nasazena, tragédii by bylo možné zabránit.
