Je třeba opevnit Evropu, řekl Zeman. A Češi vzdali hold mrtvým z Paříže
Ochladilo se. Na rozdíl od minulých slunečných dní je nyní zima a zataženo. Těžko hledat lepší výraz než ponurá atmosféra. Je sobota, den po teroristických útocích v Paříži, k nimž se během dnešního odpoledne přihlásil Islámský stát. Prezident Francois Hollande vyhlásil Islámskému státu válku, Francie drží třídenní smutek, a po celém světě se lidé i města noří do barev francouzské trikolóry. Barvy najednou získávají novou symboliku.
Miloš Zeman|Z Hellichovy ulice proudí tichý průvod směrem k Velkopřevorskému náměstí, zatímco na kamenné dlažbě podél cesty přešlapuje několik policistů v reflexních vestách. Nedaleko velvyslanectví je malebná restaurace – nese název francouzského hlavního města. Často tam chodí právě Francouzi, dnes však vidím, že je téměř prázdná.
Francouzská vlajka visí na půl žerdi. Vpravo od vchodu v tichosti stojí v půlkruhu rozestoupení lidé, kteří hledí do světla svící. Občas někdo přistoupí, aby je zapálil nebo položil květinu. Okolo půl čtvrté se začnou objevovat politici, zvukem se šíří cvakání fotoaparátů.
Na první pohled zaujme, jak nesourodý spolek se zde schází. Přímo vedle mě stojí Martin Konvička, vůdce islamofobního hnutí Islám v ČR nechceme, a cosi si šeptá s Markem Černochem, členem Úsvitu přímé demokracie - národní koalice, nyní již bez Tomia Okamury. Jako první přichází Pavel Bělobrádek, předseda lidovecké strany. Chvíli postojí, pak se skloní a poklekne. Člověku vytane na mysl slavné pokleknutí Willyho Brandta.
Bělobrádek odchází a vzápětí dorazí několik členů vlády. Vedle vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře, který neohrabaně svírá dvě zapálené svíce a květinu, kráčí Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka. Prezident vypadá nebývale svěže. Sice se opírá o hůl, na tváři má ale úsměv a se Sobotkou konverzuje o tom, kam položí květinu a svíčky. „Dáme to pěkně vedle sebe, co myslíte?“ ptá se Zeman.
Dorazí i ministryně práce a sociálních věcí Marksová-Tominová, která ovšem po zapálení svíce ihned zmizí. Zeman se svou suitou odchází dovnitř velvyslanectví, kde, jak říká, bude podepisovat kondolenční listinu.
„Je to šílené. Po desítkách umírali lidé kvůli fanatikům v Paříži. Je to věc, která otřásla nejen Francií, ale také Českou republikou. Je třeba přemýšlet, co uděláme, abychom zabránili podobným bestiálním útokům na občany.“ řekl Sobotka. Když začal zdůrazňovat důležitost boje proti Islámskému státu, začal půlkruh okolo svíček zpívat francouzskou hymnu. Hrdá pochodová Marseillaisa přehlušuje Sobotkův projev. Sociálnědemokratický premiér však nehne brvou a dál odpovídá na dotazy novinářů.
Ještě nějakou chvíli trvalo, než se z útrob ambasády vynořil Miloš Zeman.
„Boj proti mezinárodnímu terorismu vyžaduje důkladně koordinovanou mezinárodní akci“ poznamenal a prohlásil, že by se evropské státy měly především zaměřit na ochranu vnějších hranic Evropské unie. „Poněkud expresivně bych to nazval opevněná Evropa,“ pousmál se Zeman, a pomalu se vydal k autu. Když domluvil, sklidil zvučný potlesk. S úsměvem pak prezident zamával a odjel.
Novináři i někteří příchozí jej doprovodili až k autu, kde přihlížejícím blahosklonně zamával. Potlesku se mu dostalo hlavně od těch, kdo měli na černých kabátech připnutý obrázek červeně přeškrtnuté mešity a minaretu.