Exkluzivně ze Zimbabwe: Diktátor Mugabe padl, kolem Viktoriiných vodopádů všichni vyhlíží nový svět
Vody Viktoriiných vodopádů, které patří mezi nejznámější přírodní divy světa, už toho viděly hodně. Například před téměř 150 lety první detailní mapu místa zakreslil legendární český cestovatel Emil Holub a posledních 37 let se hřmící vodní masa řítila na území Zimbabwe ovládané diktátorem Robertem Mugabem. Ten před dvěma týdny padl. Ve městě Victoria Falls, kde se vodopády nacházejí, zavládlo, podobně jako v celé Zimbabwe, nadšení. Je ale otázkou, zda místním lidem vydrží. Reportér Reflexu.cz Viliam Buchert to zkoumal v minulých dnech přímo na místě.
„Rychlý konec Mugabeho byl pro nás velmi překvapivý, ale naprostá většina lidí ho přivítala,“ řekla Reflexu.cz čtyřiadvacetiletá Shanel, která se ve městě Victoria Falls narodila, má čínské předky a v současnosti studuje na univerzitě v Malajsii. „Všichni očekávají, že se zlepší hlavně ekonomická situace a že Victoria Falls dokážou využít svého obrovského potenciálu v turistice. Zatím pro to vláda příliš mnoho neudělala,“ tvrdí Shanel.
Optimismus mnoha lidí v Zimbabwe přitom připomíná dobu krátce po naší listopadové revoluci v roce 1989. Po dlouhé éře tvrdého autoritářského režimu většina obyvatel vyhlíží více svobody a především daleko více peněz ve svých kapsách a na svých účtech.
„Potenciál Zimbabwe je velký. Kdyby ho země dokázala využít podobně jako sousední Botswana, tak se zde dají očekávat rychlé a pozitivní změny,“ řekl mi ve Victoria Falls Jihoafričan Henk Graaff, který je jednatelem turistické agentury SW Africa. Narážel tím na to, že v sousední Botswaně, kde panuje dlouhodobě demokratický režim a neovládá ji jako většinu Afriky korupce, se vytváří až 12 procent hrubého domácího produktu z cestovního ruchu.
Město Victoria Falls na západě Zimbabwe se svými fantastickými vodopády sází dnes především na to, že po pádu Mugabehu přijede daleko více zahraničních turistů, že se tvář státu v cizině ihned změní. Situaci nahrává i to, že již letos je jich více než loni.
Čtyřicetitisícové město navíc za poslední roky nabobtnalo, lidé se sem stěhují za prací a penězi, které zde utrácejí turisté. Funguje poměrně moderní mezinárodní letiště. Je proto velmi dobře možné, že se zopakují „zlaté časy ekonomického boomu“, které zde pamatuje už pouze starší a střední generace. Datují se totiž do období třicátých až šedesátých let minulého století a pak do krátkého období konce 80. a 90. let.
Victoria Falls mají přitom i přednosti, které nejsou v Africe úplně obvyklé. „Je tady skutečně bezpečno, můžete se procházet bez obav sami po ulicích a to i večer,“ vysvětloval řidič a průvodce Moehluli ze společnosti Shearwater, který mě při pobytu provázel. Na africké poměry je město i celkem čisté, na rozdíl od arabských zemí se zde prodává volně alkohol a suvenýry jsou ulice doslova zaplaveny.
Když pak narazíte na ulici Sillitoe na supermarket TM, najdete regály plné zboží, podobně jako v českých supermarketech. Nic zde nepřipomíná „vyjedenou, vykradenou a zruinovanou“ Zimbabwe, jak se o ní často píše v západních novinách. Pravda, má to jeden velký háček – například potraviny v TM jsou stejně drahé či dražší než v Česku. Přitom o Zimbabwe se uvádí, že má 90 procent nezaměstnaných, což je ale podle odborníků zcela nesmyslné číslo. Mnoho lidí pracuje v takzvané šedé ekonomice a neplatí daně, jak má.
Ve Victoria Falls je kvůli turistického ruchu také mnoho obchodů, restaurací, cestovních kanceláří a hotelů.
„I moji rodiče říkají, že máme za posledních několik desítek let největší šanci, že se po odchodu Mugabeho změní věci k lepšímu,“ říká studentka Shanel.
Zda se jí a ostatním Zimbabwanům přání naplní, se uvidí až za čas. Mezitím ve Victoria Falls vyhlížejí statisíce zahraničních turistů, po kterých velmi touží. Vždyť doba, kdy český cestovatel Emil Holub putoval z Jižní Afriky k řece Zambezi a jejím úchvatným vodopádům několik týdnů, je nenávratně pryč. Dnes tam z Prahy dorazíte s několika přestupy na letištích tak zhruba za 20 hodin. Změny v Zimbabwe bez diktátora Mugabeho se ale neudají za několik hodin, ani za několik týdnů či měsíců. Zda se nový sen většiny obyvatel naplní, uvidíme až za několik let. Temně hučící vody Viktoriiných vodopádů o tom ví své...
