Vlastní byt je iluze, říká realitní makléř a muzikant Prokop Svoboda

Nakolik přišla nejdražší nemovitost, kterou se vaší kanceláři podařilo prodat?

Pokud se budeme bavit výhradně o rezidenční nemovitosti, tak to byl byt asi za sto padesát miliónů korun. Nicméně vím o bytech, jež se před dokončením obchodovaly za částky kolem dvou set až dvou set padesáti miliónů korun, takže po dokončení mohli majitele vyjít na tři sta miliónů; to jsou například nemovitosti na Starém Městě, kde byt zabírá tři patra a případně i kus sklepení. Pokud byt splňuje všechny parametry luxusu, jako správnou adresu, kvalitní architekturu a design, patřičný výhled, terasu nebo balkón a zdravé ovzduší, pak za něj lidé rádi zaplatí i třicet až sto miliónů korun. Na jednu stranu to vypadá jako nesmírně vysoká částka, ale pokud vezmeme v úvahu polohu Prahy v rámci Evropy a její specifické kouzlo a porovnáme ceny zdejších nemovitostí s cenami v jiných evropských metropolích, tak je to vlastně relativně levné.

Relativně levné?

Nejde jen o Evropu. I byty v některých mrakodrapech v Bangkoku jsou dnes podstatně dražší než v Praze... Navíc se u nás v posledních letech neděje nic jiného, než co se odehrává po celé Evropě – pro určitou část Pražanů se hlavní město stává příliš drahým, takže odcházejí do jiných regionů, v tomto případě nejčastěji do Středočeského kraje. A na jejich místo přicházejí majetnější lidé z jiných oblastí, kteří si drahé byty v Praze mohou dovolit. Rozumím, že jsou starousedlíci nešťastní, že je vytlačují naplaveniny, ale taková je zkrátka ekonomická situace.

Jaká je tedy situace na trhu s nemovitostmi právě teď?

Momentálně jdou ceny luxusních nemovitostí nahoru. Jednak si lidi uvědomují, že když nekoupí teď, za rok za stejný byt zaplatí mnohem víc, za druhé luxusních nemovitostí na trhu ubývá, protože jejich majitelé se jich nechtějí zbavovat. Tím pádem stále více lidí směřuje k nájemnímu způsobu bydlení, což je v západní Evropě něco zcela běžného. Je sice pravdou, že v Češích je historicky zakořeněná touha po vlastním bydlení, ale představa, že všichni budou v metropoli vlastnit byt, je pouhá iluze – něco takového není do budoucna reálné. V současné době sice v Praze bydlí v nájmu pouhých třicet procent obyvatel, ale to se radikálně změní – brzy se i Praha dostane na úroveň měst, jako jsou Vídeň, Berlín nebo Mnichov, kde v nájmech bydlí okolo 80 procent obyvatel. Ten důvod je jednoduchý – střední třída, která dlouhou dobu táhla realitní trh, přestává na nákup nemovitostí dosahovat a pomalu ji nahrazují investoři, tedy lidé mající buď volné peníze, nebo snadný přístup k levným úvěrům, za něž pořizují investiční byty určené k pronájmu. Za tímto účelem se dnes prodá okolo třiceti procent bytů.

Jaké jsou dneska nejžádanější lokality v Praze?

Ty se v podstatě nemění – pořád je největší zájem o Staré Město, Malou Stranu, Vinohrady, Letnou a Podolí, levý i pravý břeh Vltavy, na Praze 6 je nejžádanější Hanspaulka a Ořechovka. Ale tím, že se město neustále vyvíjí, tak vedle těchto tradičně atraktivních lokalit vznikají tak jako v jiných západoevropských městech i v Praze specifické mikrolokality, kde se shlukují názorově či kulturně spříznění lidé. To, co je v Londýně třeba Schoredich, to jsou v Praze některá místa v Holešovicích nebo v okolí Krymské ulice.