Josef Středula: Vyšší schodek je menší zlo, než abychom kvůli úspoře 50 miliard položili polovinu ekonomiky
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula v rozhovoru pro Reflex.cz říká, že koronavirovou krizi úspěšně zvládnou země, které se jí proinvestují. „Teď máme v trupu lodi velkou díru a musíme se zachránit. Nemá cenu řešit, kolik stála plachta na lodi nebo kolik stojí pumpy, kolik stály roušky. Podstatné teď je, kolik životů zachráníme. Takže dnes potřebujeme uvážlivá rozhodnutí. Vyhrají ti, co nenechají naši ekonomiku a lidi padnout na kolena a zároveň se už dívají, co bude v době pokoronarovirové,“ říká.
V těchto dnech zaznívají z mnoha míst prognózy, o kolik procent se v letošním roce propadne české hospodářství? Jaký je váš odhad či s jakou predikcí nyní počítá ČMKOS?
Když jsme už 19. března přišli s úvahami, že se můžeme dostat k poklesu hrubého domácího produktu o 5–8 procent, málem to bylo bráno jako poplašná zpráva. Pokud bude ekonomika minimálně jedno čtvrtletí ochromena a produkce se v podstatě zastaví, pak se můžeme dostat k takovému poklesu. Z toho pak ale také vyplývá, že rozpočtový deficit bude vyšší. Vláda ho nyní vidí na 200 miliardách. Světové ekonomiky dnes dělají kroky daleko razantnější, jako by se doslova předháněly. Nejvíce ze všech „napumpuje“ USA a Německo. My jsme samozřejmě úplně jinde, ale kdybychom chtěli mít obdobnou relaci, pak by naše úvahy o rozpočtovém deficitu začínaly nad 300 miliardami korun.
Jak v globálu hodnotíte dosavadní opatření vlády na podporu českého hospodářství, včetně kompenzace mezd zaměstnancům či úlev osobám samostatně výdělečně činným?
Vlastně všechna opatření, kurzarbeit i program Antivirus vycházejí z našich návrhů a doporučení, které jsme představili již onoho 19. března na tiskové konferenci a dále upřesňovali. Program pro OSVČ (včetně svobodných povolání) se musí přepracovat. Nesmí se však zapomenout na financování firem. Pokud by bylo omezeno nebo dokonce zastaveno, tak účinnost výše uvedených opatření bude výrazně nižší nebo dokonce nulová.
Chybí v tomto navrženém balíku opatření některé, které vy preferujete a jež byste vládě a poslancům doporučil ke schválení?
Je třeba pozastavit exekuce a insolvence, protože hrozí, že lidé prostě teď nebudou mít z čeho splácet své závazky. Na tom se shodujeme s guvernérem České národní banky. Věřím, že obdobným způsobem se postaví zástupci českého státu i k požadavku odborů na zastavení převodu zisků firem působících na území České republiky do zahraničí.
Ze strany podnikatelských či oborových svazů zaznívají hlasy, že i přes podpůrná opatření vlády dojde v následujících týdnech ke krachům firem či drobných podnikatelů a na úřady práce zamíří velké množství lidí. Nakolik je tento scénář reálný?
Koronavirovou krizí nelze projít bez ztrát, i když si přejeme, aby to bez ztrát bylo. Jde o mimořádnou dobu, která vyžaduje mimořádná řešení, a vláda se snaží, aby ztráty byly co nejmenší. Teď máme v trupu lodi velkou díru a musíme se zachránit. Nemá cenu řešit, kolik stála plachta na lodi nebo kolik stojí pumpy, kolik stály roušky. Podstatné teď je, kolik životů zachráníme. Takže dnes potřebujeme uvážlivá rozhodnutí. Vyhrají ti, co nenechají naši ekonomiku a lidi padnout na kolena a zároveň se už dívají, co bude v době pokoronarovirové. Tady vidím šanci, jak do budoucna podpořit domácí ekonomiku, malé a střední podniky. Vyhrají ty země, které se krizí proiinvestují.
V těchto dnech vylézají na povrch a do médií příběhy lidí, kterým byly nestandardním způsobem ukončeny pracovní poměry a jejichž zaměstnavatelé za ně nezaplatili odvody na pojistném. Jak by měl stát na tyto případy reagovat?
Zneužívání krize ze strany zaměstnavatelů je neomluvitelné, vymstí se jim to. Těmto zaměstnavatelům nesmí stát pomoci, protože smyslem kurzarbeitu je udržení zaměstnanosti. Je to tak, že podpora státu je určena těm, co udrží zaměstnanost. Z našich poznatků zatím vyplývá, že ve firmách, kde působí odbory, se excesy nevyskytují. Odbory nyní velmi aktivně komunikují se zaměstnavateli a hledají řešení. Pokud však dojde k zneužití krizové situace, tak je nutné se co nejdříve obrátit na SÚIP (Státní úřad inspekce práce) nebo na odbory v případě, že u firmy působí. Věřím, že taková porušení budou posuzována přísněji než v době jiné.
Patříte mezi veřejně známé osobnosti, které razí názor, že by se minimálně v letošním roce měla výrazně omezit dividendová politika zahraničních vlastníků tuzemských firem a co nejvíce zisků by mělo zůstat v Česku. Myslíte, že se to podaří prosadit nebo jaký by měl v tomto případě stát použít mechanismus?
Hovořil jsem na toto téma s Jiřím Rusnokem, guvernérem ČNB, který si uvědomuje, že je to problém, a proto ČNB už vyzvala banky, pojišťovny a další instituce, aby teď nevyplácely dividendy. Což oceňuji. Na dividendách odchází z Česka rok co rok asi 200 až 300 miliard korun. ČNB však zatím není nakloněna přijímání nějakého přísného zákona, který by zakázal vyvádět dividendy z České republiky v době stavu nouze. Uvidíme, jak výzva ČNB bude účinná. Pokud ne, zásah státu by měl přijít.
S utlumenou aktivitou firem i spotřebou lidí bude souviset i výpadek příjmů státního rozpočtu. Kde by podle vás stát mohl najít nové zdroje, ke kterým by se poměrně rychle a snadno dostal?
Jak už jsem se snažil vysvětlit, zdroje budou, když nyní budeme odvážní. Máme obrovský fiskální prostor. Když schodek bude vyšší, tak je to rozhodně menší zlo, než abychom kvůli úspoře například 50 miliard položili polovinu ekonomiky. My musíme ekonomiku a lidi v ní zachránit. Teď jsme sice ve fázi záchrany, ale už musíme promýšlet, co dál.
Na jaře každého roku oznamujete požadavek odborů na podobu minimální mzdy v budoucím roce. Jaká je vaše představa? Dovedete si představit, že vzhledem k současné situaci nebudete v příštím roce růst minimální mzdy vůbec požadovat?
Vidíme jasně, jaký pozitivní vliv měl růst mezd i minimální mzdy na spotřebu a vývoj HDP. Víme, že jsme v rámci EU stále ještě zemí, která má jednu z nejnižších minimálních mezd. Nevidíme tedy důvod, proč bychom měli měnit směr odborů k vyšší minimální mzdě. Jestliže nyní politici, zejména opoziční, argumentují, že za 15 tisíc korun se nedá přežít, tak jim připomínám, že čistá minimální mzda je jen něco málo nad 12 tisíc. Takže se ptám, je dnešní výše minimální mzdy důstojná pro člověka, který poctivě pracuje plný fond pracovní doby?
Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek prohlásil, že by reakcí na současnou situaci ohledně šíření koronaviru měly být i změny v ústavě, sjednocení termínu všech voleb a zrušení Senátu, který označil za brzdu demokracie. Co si o tomto názoru myslíte?
Ne vždy míváme shodná stanoviska s Asociací samostatných odborů a toto je jeden z mála případů.
Říká se, že z každé krize vyjde společnost posílena a přinese jí i něco nového a pozitivního. Co očekáváte od té krize koronavirové?
Už jsem to naznačil, musíme se přestat dívat na současný vývoj „minulýma“ očima. Vidím velkou šanci, jak ambiciózně podpořit domácí ekonomiku, malé a střední podniky, OSVČ. Máme vždy šanci zbavit se subdodavatelského postavení a začít být finálními výrobci v perspektivních oblastech. To však předpokládá, abychom nenechali padnout endogenní firmy, které se u nás vytvořily. ČMKOS loni přišla se studií „Šance na přibližování našich mezd vyspělé EU“, je zde řada námětů, které se mohou hodit i na dobu „pokoronarovirovou“, chceme se k ní s naším týmem expertů vrátit.
Věř v nejlepší a připrav se na nejhorší aneb 3 scénáře, co bude s našimi penězi. Přečtěte si velký rozhovor s bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem v novém tištěném Reflexu >>>
