Tomáš Prouza: Zavřené hotely a restaurace po celé léto? To je fikce, už tak ztrácíme desítky miliard

Jiří Štefek

Kvůli aktuální situaci a vládním restrikcím už přišlo v cestovním ruchu o práci 68 tisíc lidí. Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky, v rozhovoru pro Reflex.cz vyzval občany, aby se snažili i v této době pomoci uzavřeným gastronomickcým podnikům. „Pokud restaurace ve vašem okolí vaří, kupte si tam aspoň občas jídlo. Pokud žijete ve větším městě a funguje tam rozvážková služba, objednejte si něco, co neznáte,“ říká.

Vládní restrikce v důsledku epidemie koronaviru dopadly těžce na cestovní ruch, především na jeho ubytovací a gastronomické kapacity. Vláda sice přichází s určitými úlevami a kompenzacemi, jsou však podle vás dostatečné?

Musím s lítostí říct, že vláda v první fázi naprosto zaspala. Nerozumím tomu, proč příprava opatření k záchraně českého cestovního ruchu začala tak pozdě. Premiéra i příslušné ministry jsme na dopady upozorňovali už 28. února, s premiérem jsme jednali 9. března, ale reakce byla velmi pomalá. Jako by všichni měli pocit, že žádný velký problém nebude, že si jen vymýšlíme. Za tu pomalou reakci vlády zaplatí tisíce lidí tím, že přijdou o práci. Druhým problémem byla a pořád je nekoncepčnost.

V jakém smyslu?

Namísto toho, aby vláda pracovala s reálnými daty, která jsme mohli a byli schopni kdykoliv na požádání dodávat, jsme byli svědky pouze politických proklamací a protiřečících si kroků. Předpokládám, že hlavní snahou vlády je omezit náklady na státní rozpočet, ale vážně mi přijde špatně, že si vláda raději z posledních zbytků peněz uzavřené restaurace stáhne platbu DPH místo toho, aby všechny zbylé peníze dostali zaměstnanci na své mzdy.

Předpokládám, že jste na schůzky s vrcholnými politiky chodili i s nějakými návrhy...

Jako zástupci cestovního ruchu jsme dali dohromady návrh na záchranný plán cestovního ruchu a jednáme o něm s ministerstvem pro místní rozvoj. Mluvíme spolu, ale z nějakého důvodu, kterému nerozumím, se ministerstvo drží strašně při zemi. Škoda, že se neinspiruje jinými ministerstvy, která pro „své“ části ekonomiky dokázala prosadit miliardové dotace. Obávám se, že to ale celé skončí jako vždycky – na cestovní ruch se zapomene. Je to sice větší sektor ekonomiky než zemědělství, zaměstnává 240 000 lidí často na místech, kde moc jiné práce není, každý rok do veřejných rozpočtů odvedeme 100 miliard korun – ale ze současných problémů si zřejmě budeme muset pomoci sami.

Jak se nyní projevuje a v nejbližších dnech a týdnech ještě projeví absence desítek či stovek tisíc zahraničních turistů v tuzemských turistických destinacích?

Výpadkem desítek miliard příjmů každý měsíc a nutností propouštět. I pokud by se cestování obnovilo během léta (což je velmi optimistický scénář), budou se propady pohybovat kolem 50 až 70 miliard korun se všemi důsledky, které si můžete domyslet. Problémy s cash flow, se splácením úvěrů a nájmů, s udržením zaměstnanosti, investicemi. To, co bude pro budoucnost klíčové, bude udržení zaměstnanosti. Až se situace vrátí alespoň trochu do normálu, budou lidi hladoví po cestování. A na to musí být český cestovní ruch připraven. Pevně doufám v jo-jo efekt. To ale předpokládá, že krize nepotrvá dlouho, nebude znamenat obrovský propad příjmů obyvatelstva, výrazný růst dlouhodobé nezaměstnanosti a další důsledky.

Kolik lidí v cestovním ruchu může kvůli aktuální situaci přijít o práci?

V tuto chvíli to jsou už desítky tisíc lidí, mým odhadem je to zhruba 68 tisíc lidí. Vláda totiž nedokázala o podpoře zaměstnanosti (tzv. kurzarbeitu) rozhodnout před koncem března, takže řada zaměstnavatelů neměla jinou možnost než před koncem měsíce rozdat výpovědi. Pokud by věděli, jak je vláda podpoří, alespoň část výpovědí by nepřišla. Lidi v cestovním ruchu vyděsila také nezodpovědná slova o uzavření hranic na rok či dva, to řadě z nich sebralo víru ve zlepšení situace. Pokud se nezačnou omezení cestování, restaurací a podobně uvolňovat po Velikonocích, jak vláda zatím slibuje, přijdou na konci dubna další výpovědi. Nejhorší je totiž nejistota.

Kolik by bylo lidí bez práce v případě, pokud by restrikce trvaly další měsíce a takřka vymazaly nadcházející letní sezonu?

Nedokážu si představit situaci, že by zůstaly jak hotely, tak restaurace zcela uzavřené na celou letní sezónu. To je fikce, kterou se odmítám zabývat. Potřebujeme naopak život začít vracet do normálu a zapomenout na různé excesy, jako jsou třeba hony starostů v turistických destinacích na turisty a chataře. Je totiž smutné vidět, co je v některých lidech ukryto jen těsně pod povrchem. Raději si chci pamatovat ty miliony obětavých Čechů, kteří šijí roušky, chodí jiným na nákupy, nosí pomeranče zdravotníkům nebo se prostě jen bez ohledu na všechen ten strach a špatné zprávy dokážou usmát na prodavačku v obchodě nebo cizího člověka na druhé straně prázdné tramvaje.

Co mohou Češi nyní dělat, aby pomohli udržet co nevíce subjektů v cestovním ruchu a pohostinství nad vodou?

Buďte jim věrní. Pokud restaurace ve vašem okolí vaří, kupte si tam aspoň občas jídlo. Pokud žijete ve větším městě a funguje tam rozvážková služba, objednejte si něco, co neznáte. A ve chvílích volna přemýšlejte, kam byste se chtěli podívat, až to půjde. A taky prosím řekněte vládě a poslancům, že nechcete sedět už navždy jen zavření doma, ale že chcete, aby pomohli zachránit všechna ta místa, kam rádi jezdíte, ať už na večeři nebo na týdenní dovolenou. Cestovní ruch vždycky do státních kapes odváděl ohromné peníze – a veškerou pomoc velmi rychle splatí. Pokud to mám hodně zjednodušit, tak to řeknu takto: Zůstaňme takoví, jací jsme a jak nás zná svět – Češi, kteří milují cestování. I když to letos bude na kratší vzdálenosti.