Virtuální klinika okamžitě sdílí informace napříč odbornostmi, to v klasické ambulanci nejde, říká lékař
Naše tělo vysílá řadu signálů. My je však mnohdy čteme až ve chvíli, kdy něco bolí a tělo si říká o pomoc. A v tu chvíli hledáme lékaře. Rychle, odkudkoli, každý den v týdnu a 24 hodin denně může pomoci lékař z Virtuální kliniky například Martin Kalenda.
Jak tedy takové vyšetření ve Virtuální klinice vypadá? Připojím se na internet a co dál?
Ano, potřebujete připojení k internetu, počítač nebo chytrý telefon. To je vše. Pak se přihlásíte na virtualniklinika.cz a řídíte se pokyny, je to jednoduché a intuitivní. Po registraci vám přijde aktivační e-mail, přihlásíte se do aplikace a lékař může zahájit vyšetření. Spojí se s vámi do 30 minut. S pacientem mohu chatovat nebo i videochatovat. Videochat se hodí například u konzultací ke kožním problémům, ale mohu tak sledovat třeba i to, zda pacient netrpí dušností nebo jinými dechovými problémy. Po vyšetření s pacientem prodiskutuji terapeutické možnosti a dohodneme se na dalším postupu. Z pohledu farmakologické léčby – pacientovi buď doporučím volně prodejný přípravek z lékárny nebo vystavíme e-recept. K tomu samozřejmě doporučím vzhledem k diagnóze i další opatření, aby léčba byla optimální.
V některých situacích vyšetření a léčba postupuje dál, do kontaktní péče, kdy pacientům zařizujeme převzetí do sítě ambulantních zařízení v některé z klinik EUC. Vyšetření ve Virtuální klinice je navíc nyní bezplatné. Máme podporu všech zdravotních pojišťoven.
S jakými problémy se na vás pacienti nejčastěji obracejí?
Ta škála je opravdu široká. Vlastně je to běžné spektrum ordinace praktického lékaře. Nejčastěji jsou to problémy se spánkem, bolesti hlavy a migrény. Dalším tématem jsou kožní onemocnění ale třeba i bolesti v krku. Zde velmi pomáhá přenos fotografií a možnost „se podívat“ pacientovi do krku na dálku nebo si prohlédnout obrázky kožních problémů a následně diagnostikovat. Dnes je také častým tématem koronavirus. Další typickou oblastí jsou bolesti zad a potíže s tím propojené. S tím vším a mnohým dalším se na nás pacienti obracejí.
Na stránkách Virtuální kliniky jsou problémy, se kterými pacientům poradíme, popsány.
A co když na základě vyšetření zjistíte, že je potřeba pacienta poslat ke specialistovi?
Pro tyto situace je velkou výhodou to, že máme zázemí 26 klinik zdravotnické skupiny EUC. Můžeme tedy pacientům jednoduše zprostředkovat další vyšetření u řady specialistů po celé České republice přímo v ordinaci.
Jak byste porovnal praxi z klasické ordinace s tou virtuální?
Praktik v klasické ordinaci to má mnohdy velmi složité v tom, že je tam sám, a spektrum problémů, se kterými pacienti přicházejí, je široké. Pro mě je fascinující to, že ve Virtuální klinice je tým jak praktiků, tak dalších odborností, se kterými je možné se v nejasných případech velmi rychle poradit, nasdílet informace a pro pacienta navrhnout optimální léčbu.
Pro mě vždycky vzorem rozvoje znalosti lékařů byla Ústřední vojenská nemocnice, kde se na vzdělávání velmi dbalo. A velmi se pracovalo na vzájemném učení. A dnes to po letech zažívám ve Virtuální klinice, to vzájemné sdílení a inspiraci díky vzájemnému propojení do týmu.
Co všechno takto na dálku budeme moci s lékařem řešit v budoucnosti blízké i vzdálené?
Určitě se rozšíří o možnost vyšetření psychiatrem či psychologem. To jsou oblasti, kde vidím velký potenciál pro Virtuální kliniku. A už se na tom také pracuje. A v té vzdálenější budoucnosti? Už dnes je možné vést některé robotické operační zákroky na druhé straně světa. Pacient je však v tu chvíli samozřejmě v nemocnici, není operován doma. Tím chci říci, že klasická nemocniční péče a kontaktní medicína tady zůstane.
Je zde ale celá řada oblastí, kde může Virtuální klinika rozšiřovat svoje služby. Hned se může začít v již zmiňovaných oborech – psychologie, psychiatrie. Zejména přes video je tento obor předurčen k tomu, aby celou řadu pacientů a klientů dokázal ošetřit na dálku.
Další rozvoj souvisí s rozvojem „chytrých nositelných věcí“. Dnes už i hodinky dokáží udělat EKG záznam a částečně ho vyhodnotit. Takže propojení pacienta, nositelné „diagnostiky“ a Virtuální kliniky dokáže najednou jak pečovat o lidi nemocné, tak dělat zátěžové testy u zdravých jedinců na dálku a optimalizovat např. tréninkové plány, upravovat výživová doporučení.
Postupně se podaří vyřešit další spektrum diagnostických metod, kdy nebude potřeba kontaktní vyšetření, ale data bude do souvislostí propojovat lékař Virtuální kliniky a zapojovat v případě potřeby experty z dalších oborů. A pacient tím získá velkou přidanou hodnotu v podobě rychlé odezvy na terapeutickou nebo preventivní potřebu.
