Mám chuť dávat si nálože, říká český herec Ivan Trojan
Jeden film, Bourák, na začátku léta. Druhý film, Šarlatán, na jeho konci. Vystřelená plotýnka. Po koronapauze nejen herecký, ale i režisérský návrat do Dejvického divadla. Divadelní Thálie a Radok, prestižní televizní Zlatá nymfa v Monte Carlu, šest filmových Českých lvů. Přihrávka na basketbalovém zápase Tomáši Satoranskému z Chicago Bulls. Obava o demokracii. Herec Ivan Trojan (55), jeden z hlavních představitelů fenoménu, kterému dnes říkáme „živá česká kultura“.
Jak ji vidíte, tu současnou českou kulturu?
Pozitivně. V minulých měsících se ukázalo, jak dobře my Češi fungujeme. Občanská společnost nejen že existuje, ale je v případě potřeby i připravená k rychlé akci. Jsme v těchhle krizových obdobích, to víme už od sametové revoluce, fakt dobří. Jenže teď přišla ta těžší část. Opozice je nesjednocená, končí podpory, nastává život a nikdo přesně nevíme, jaký bude. Obávám se totiž, že kultura tu krizi dost odnese. Ale jak říkával Ivan Hlinka: „Hlavně se z toho neposrat.“
Co by teď pomohlo?
Kdyby lidi přišli do kina. A do divadla.
Aniž byste to plánovali, Bourák je i navzdory kritikům takový pozitivně postkoronavirový film.
Poselství Bouráka je, že přes všechny překážky má smysl žít. I po padesátce. Je to film o druhých šancích, o tom, že v životě můžete spadnout až na dno, a přesto se vyhrabat. Je i o tom, že chlapi mají v určitém věku tendenci hledat štěstí jinde, a je obdivuhodné, když to jejich manželky ustojí. Pro tu roli jsem ale v sobě neměl téměř nic. Ač je ta postava povoláním opravář aut, mně trvá vyměnit pneumatiku celou věčnost. Jsem v autě rád, protože tam můžu být sám, ale jinak jim nerozumím, vím akorát, kde je motor. Nejsem opravář aut, nejsem tanečník a na placu jsem byl mladší bratr producenta a režiséra. O čtyři a půl roku mladší bratr. Lehce smrtící kombinace.
Navíc v Bourákovi je zásadní rokenrol…
To jsem bohužel věděl. Proto mě napadl choreograf, herec a tanečník Marek Zelinka – že by mě mohl zachránit. Mně se moc líbilo, jak dělal soutěž StarDance, šmrncnutou do bohémství. Tak jsem rád, že nakonec vytvořil i celou, podobně lehce ulítlou pohybovou architekturu Bouráka.
Co vaše tělo na ten půlroční fyzický zápřah?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
