Martin Kuba

Martin Kuba Zdroj: David Peltán / Mafra / Profimedia

Musíme se naučit s covidem funkčně žít, říká exministr Martin Kuba

Bohumil Pečinka

Skupina jihočeských politiků a lékařů kolem exministra a lékaře Kuby (47) před časem zveřejnila výsledky studie promořenosti na covid-19. Iniciátora jihočeské studie jsme se zeptali, jak vidí další život v covidové éře.

Proč jste se rozhodli studii udělat?

Během nouzového stavu jsme si chtěli udělat představu, jaká je promořenost v jižních Čechách. Vybrali jsme si jeden nejvíce a jeden nejméně (Prachatice, Písek) koronavirem zasažený jihočeský okres. Vycházeli jsme při tom z výsledků PCR testů, tedy podle výtěrů z nosu, které se v té době dělaly.

Na kom jste prováděli testování?

Zvolili jsme kombinaci dobrovolníků a lidí z profesí, kteří i v době karantény byli zatíženi větším stykem s lidmi – řidiči, prodavači, policisté, záchranáři, hasiči. Hledali jsme co nejpřesnější testy, a proto jsme zvolili německé testy firmy Euro-imun, jež sledují hladinu dvou protilátek, a to IgG a IgA přesnou laboratorní metodou ELISA. Podstatné pro nás byly hladiny IgG, protože s velkou přesností ukazují, že u dané osoby nemoc proběhla.

Šlo o krevní testy?

Ano, ze žilní krve. K testování se také někdy používá kapilární krev, kapka krve z prstu. Ta se například používala na čínských rychlotestech v republikové studii promořenosti.

Jak jste sehnali tyhle testy z Německa?

Normálně přes jednu českou privátní společnost. Trvalo to asi tři týdny. Nakoupili jsme jich přes dva tisíce. Testování probíhalo v nemocnicích v Prachaticích a Písku.

 

Po přečtení republikové a jihočeské studie musí mít člověk jeden závěr: rychlotesty, které používala republiková studie, matou odbornou i laickou veřejnost, protože vytvářejí dojem nízké promořenosti a současně obrovské smrtnosti.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!