Hazard jménem Sputnik 5: Rusko ohlásilo, že má vakcínu proti covid-19. Je důvod k oslavě?

V současné době je celosvětově vyvíjeno přes 160 vakcín. Z toho 31 je v klinických fázích testování na lidech a osm vakcín je blízko dokončení. Nejoptimističtější odhady očekávají opravdu spolehlivou, účinnou a efektivní vakcínu příští rok. Klíčové pro očkování by mělo být naprosté minimum vedlejších účinků a co nejvyšší ochranný efekt látky.

Fáze testování

Vývoj očkování začíná preklinickou fází, kdy dochází k testování na zvířatech. Po něm následují tři klinické fáze, kdy je látka podávána přímo lidem. První fáze probíhá na malém počtu lidí, aby se zkontrolovala bezpečnost, dávkování a zda vytváří imunitní odpověď.

Ve druhé fázi probíhají testy u lidí v řádu stovek na různých věkových kategoriích a v závěrečné, 3. fázi je látka podána tisícům. Probíhá kontrola, kolik lidí si vytvořilo protilátky nebo se nakazilo v porovnání s lidmi, jimž bylo podáno placebo. V této poslední fázi bývá také vyhodnocováno, jaké vedlejší účinky se u vakcíny mohou vyskytovat. Na základě výsledků pak očkování může být schváleno.

Mezi výrobce, kteří pracují již na 3. fázi klinického testování, patří například Moderna, německý BioNTech ve spolupráci s Pfizerem a čínským výrobcem léků Fosun Pharma, čínské CanSino Biologics, AstraZeneca ve spolupráci s oxfordskou univerzitou a také čínská státní firma Sinopharm či soukromý čínský Sinovac nebo také australský institut Murdoch Children’s Research Institute. Jedním z největších favoritů je prozatím vakcína vyvíjená britsko-švédskou společností AstraZeneca. U té také Evropská komise zajistila 400 miliónů dávek vakcíny.

Česká vakcína?

Vývoj vakcíny oznámila i Česká republika. Na vývoji pracuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) pod vedením kardioložky Věry Adámkové (poslankyně za ANO). Jde však spíše o populistický akt bez reálné šance na funkční vakcínu.

„Je to naivní projekt, který má patrně účelový důvod. Ten vidím v politickém záměru ukázat národu, že vládě záleží na tom, aby se i naše země pokusila o vakcínu, kdyby na nás žádná nezbyla. Přitom vývoj a výroba vakcín jsou vrcholovou disciplínou moderních biotechnologií a jsou mimořádně finančně nákladné. Je proto hloupost, aby se státní instituce malé země pustily v dnešní konkurenci do tak náročného projektu. Nemáme absolutně šanci takový projekt dotáhnout až do třetí fáze klinického testování kandidátní vakcíny,“ komentuje českou snahu o vývoj vakcíny profesor Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky. Je autorem otevřeného kritického dopisu zaslaného Učenou společností ministru zdravotnictví krátce po oznámení tohoto ambiciózního projektu.

Profesor Grubhoffer v rozhovoru pro Reflex také objasňuje, jaká úskalí přináší ruská vakcína, jejíž účinnosti nevěří ani tamní lékaři. I přes mezinárodní kritiku však Rusko začalo vakcínu vyrábět a první várka by měla být údajně připravená koncem srpna.