Prymula: Běžní lékaři léčí konkrétní lidi. My epidemiologové celou populaci. Všechno vyřeší vakcína
Ve čtvrtečním vydání tištěného Reflexu přineseme rozsáhlý rozhovor s novým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou. Jakým způsobem se podaří zastavit epidemii koronaviru? Kdy se můžeme těšit na vakcínu a jaký podíl na aktuální neutěšené situaci nese vláda? Dočtete se v ukázce.
Část politiků vytváří dojem, že existuje koncové řešení, kdy se viry vymýtí z populace, bouchneme si šampaňským a všichni se vrátíme do situace před březnem 2020. Co je pro vás koncovka celého příběhu?
Budeme mít zhruba 15 procent populace promořených, kteří se v nějakém horizontu znovu nenakazí. Dalších zhruba 50 až 60 procent lidí bude očkovaných, což bude stačit na to, aby virus přestal cirkulovat. Předpokládám, že od druhé poloviny příštího roku efekt koronaviru spokojeně zmizí.
I bez vakcíny?
S vakcínou, mluvím o nutnosti očkování.
Ale vakcína má být k dispozici v létě 2021 a očkování bude trvat měsíce, ne-li roky.
Důležité bude, jak se posune společnost Astra Zeneca, která má smlouvy o vakcíně s celou Evropou. Když splní, co řekla, ještě koncem roku tu máme deset procent vakcíny, zbytek v prvním a druhém kvartále příštího roku. Tím pádem bychom to stihli do konce roku 2021.
Jak jsou výzkumy vakcín daleko?
Žádná se nedostala do fáze registrace, takže nevím.
Pražský imunolog Svoboda cituje ze zahraničních studií, které říkají, že tento virus se chová oportunně. Nezmění covid své charakteristiky a nebude vakcína na jaře už zastaralá?
Tento virus příliš nemutuje. Dnes je těch vakcín asi 160 a věřím, že deset z nich se dostane do finále. Riziko, že tam dojde k mutaci, je poměrně malé. Ano, může se stát, že jedna z vakcín vypadne. Čím komplexnější vakcína bude, tím je větší šance, že „bude chodit“.
Co to znamená?
Že bude fungovat a nebude mít nežádoucí účinky.
Co byste řekl názoru, že dnešní stoupající křivka nakažených je výsledkem kolapsu testování a trasování, která tady Babišova vláda neúspěšně stavěla od jara?
Nějaké procento určitě jde na vrub trasování. Kolik, to nechci specifikovat, viděl bych to do deseti procent. Taky jsme změnili metodiku. Když přestanete testovat lidi na závěr karantén, což se stalo, odpadlo nám velké procento covid negativních. A když z testování odečtu ty negativní, pochopitelně naroste počet pozitivních. Další věcí je, že se snížil počet samoplátců, kteří cestovali ze zahraničí. Takže dnešní vzrůst je souhrn těchto tří faktorů.
Takže podle vás: kdyby bylo lepší trasování a my jsme měli stejnou metodiku jako na jaře a v létě, nebude tolik pozitivních jako dnes? (V době rozhovoru 16 procent pozitivních z celkového počtu testovaných, koncem týdne téměř dvojnásobek; pozn. red.)
Myslím, že by těch pozitivních bylo kolem sedmi procent.
Pojďme se na celou věc podívat z jiného úhlu. Virus nějak funguje bez ohledu na to, co si o tom my dva myslíme. Než sem přijde vakcína, nejspíš na covid onemocní velká část populace. Nemělo by se s ní o tom nějak cíleně mluvit? Ze strany politiků jde spíš o směs strašení a slibů o zajištění vakcíny, která přijde bůhví kdy.
Teď hlavně musíme zastavit trajektorii nákazy. Vy se na to díváte z pohledu normálního lékaře.
Co je na tom špatného?
Normální lékaři se na tuhle nemoc dívají skrze onemocnění jednotlivých pacientů. My epidemiologové se na to musíme dívat z populačního hlediska. Lékaři totiž nevidí exponenciální nárůsty. Oni léčí konkrétní lidi, my svými opatřeními léčíme celou populaci. Když dnes uděláme opravdu velké opatření, budou efekty známé tak za 10 až 14 dnů.
