Pes pozná covid v lidech, ale vycvičit z něj spolehlivý detektor je umění. Odborník popisuje metodu psí detekce
Kynolog Gustav Hotový se svým týmem objevil psí schopnost rozpoznat koronavirus v lidech již v březnu, na začátku první vlny epidemie. Od té doby tým SAR CZ pracuje na studii problematiky a na zdokonalení výcvikové metody psů. Samotný výcvik je totiž poměrně rychlá záležitost, pes se dá vycvičit během tří měsíců. Aby se ze psa ale stal spolehlivý detektor, musí být výcvik proveden správně, jinak byste snadno mohli vycvičit psa, který reaguje na zvýšenou teplotu nebo rýmu.
Historie lékařské diagnostiky pomocí čichu sahá daleko do historie. Za první světové války byl polní felčar schopen rozpoznat gangrénu a na základě „čichového testu“ rozhodnout o případné amputaci. Pravděpodobně je ale tato metoda stará jako lidstvo samo, neboť hnijící maso jednoduše smrdí a je možné spekulovat, že již naši dávní předci z rodu Homo si nejspíše dokázali hnilobný pach asociovat s negativním významem.
Zachycení pachu v případě gangrény tedy zřejmě nikoho nepřekvapí. Co když se ale jedná o virové onemocnění? Co vše jsou psi schopni svým čichem rozpoznat? Lidově se říká, že pes pozná, když je páníček nemocný. Běžně kolují informace, že pes rozpozná rakovinu, že dokáže varovat před epileptickým záchvatem, že v případě cukrovky rozpozná změnu hladiny cukru v krvi a tak dále. Všechny tyto příklady jsou pravdivé a ve skutečnosti jsou psí čichové schopnosti daleko rozmanitější. I nový koronavirus SARS-COV-2 provádí v těle člověka změny, které mají za následek pozměnění pachové stopy nakaženého. A právě tento fakt v březnu dokázal potvrdit kynolog Gustav Hotový.
Projekt týmu SAR CZ nejprve začal jako pokus, zdali psi na koronavirus budou reagovat a jakým způsobem. Po prokázání psí schopnosti koronavirus rozpoznat se tým pustil do vypracování studie a vývoje metodologie i metody na správný výcvik psů. Samotný fakt, že psi rozdíl mezi člověkem nakaženým a nenakaženým rozpoznají, je totiž sice zajímavý, ale k uvedení do praxe má velmi daleko. Metoda výcviku se musí vyladit, a to zejména odstraněním nežádoucích faktorů.
Dosavadní trénink a pokusy čichových testů tedy tým prozatím provádí na čichových vzorcích. Jedná se o sterilní lékařský materiál, který obsahuje pach testované osoby. Vzorky pozitivních pacientů poskytla pro studii zejména nemocnice Na Bulovce, bylo potřeba ale obstarat i vzorky negativních pacientů pro srovnání. Tým SAR CZ pak v rámci studie vycvičil dva psy k rozpoznávání koronaviru v těchto pachových vzorcích. Přesnost psů byla poté otestována na 94 % a 96 %, což je znatelně lepší než u konvenčních PCR testů, u kterých se orientační přesnost udává kolem 80 %. Metoda psí detekce je i znatelně rychlejší, neboť není nutné vyhodnocování v laboratoři.
Aby psi byli schopni testovat lidi přímo, narážíme na další úskalí a výcvik je nutné opět upravit. Důležité je také nenakazit při testování samotného psa, SARS-COV-2 je totiž zoonotický virus, což znamená, že je přirozeně přenosný i mezi zvířaty, zejména obratlovci, včetně psů.
Jaké mají psi symptomy a průběh nemoci? Jaké budou v budoucnu aplikace psí detekce koronaviru? Jak mohou psi pomoci při dalších epidemiích? Čekají nás situace, kdy pes prochází davem lidí a selektuje nakažené? A jaký má vůbec pes cvičený pro práci s lidmi život? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalšího se dozvíte v rozhovoru s odborníkem Gustavem Hotovým v úvodu článku.
