Cyril Höschl: S prozrazením Ježíška opatrně, aby dítě nebylo za pitomce, který naletěl
Každý rok ten problém řeší další a další rodiče, jejichž děti dorostly do patřičného věku: Kdy a jak svým potomkům prozradit, že dárky ve skutečnosti nenosí žádný nadpřirozený doručovatel, ale dávají si je lidé navzájem? Odpovídá spolupracovník Reflexu, psychiatr Cyril Höschl.
Jaký věk je podle vás optimální, aby se děti dozvěděly, že dárky nenosí Ježíšek?
Vrůstání osobnosti do společnosti lze zhruba rozdělit na socializaci elementární (dítě–matka; kojenecký až batolecí věk), rodinnou (ostatní členové rodiny; předškolní věk) a veřejnou (přátelé, spolužáci, ostatní; školní věk a dále). Z hlediska minimalizace duševních traumat je asi vhodné, aby se děti dozvěděly pravdu ještě v rodině, tj. nejpozději na hranici rodinné a veřejné socializace.
Doporučil byste tedy, aby to rodiče dětem řekli raději včas sami, než aby čekali, až zapracují kamarádi a spolužáci?
To záleží na mnoha dalších okolnostech, např. vyhodnocení toho, zda je pro dítě méně zraňující zjištění, že mu rodiče lhali (první případ), nebo že mu lžou (druhý případ). Osobně se kloním k názoru, že je lépe, když na sebe tento nepříjemný úkol vezme rodina.
Pokud tím zvěstovatelem chtějí být rodiče, jak to mají dítěti říct? Mají rovnou naplno vybalit pravdu, nebo třeba začít tím, že část dárků je od Ježíška a část od nich?
Asi je lepší celá pravda, ale postupně vybalená i s odůvodněním, proč se ten mýtus pěstuje. Důležité je neudělat z dítěte pitomce, který naletěl, ale naopak, podělit se i o svou vlastní zkušenost z dětství a svěřit se, jaký to mělo význam pro vás (rodiče). A proč jste se rozhodli celou záležitost na dětech opakovat.
Když dítě přijde ze školky či školy s tím, že Ježíšek neexistuje, mají to tak rodiče už nechat, nebo se ještě raději snažit chvíli balancovat na hraně ve stylu "hodným dětem nosí dárky Ježíšek, zlobivým jen rodiče" a podobně?
Rozhodně žádné výmluvy zmíněného typu. Naopak, přiznat celou pravdu, ale v duchu předchozí odpovědi – vysvětlit motivace a podělit se i o svou vlastní zkušenost.
Může předčasné nebo necitlivé zjištění, že Ježíšek je "lež dospělých" dítě nějak poznamenat?
Určitě ano. Necitlivá demytizace toho krásného zvyku může dítěti zhroutit celý jeho svět a zbořit důvěru v rodičovskou ochranu a lásku. Dítě je třeba při odhalení pravdy získat na svou stranu jako spojence a parťáka, který je zasvěcován do toho, jak to doopravdy je a nenechat ho v roli oklamaného hlupáka, který rodičům a jim podobným naletěl.
Pamatujete si, jak jste se o neexistenci Ježíška dozvěděl vy sám a jak vaše děti?
Pamatuji. Řekla mi to někdy v šesti letech moje sestřenice na procházce s matkou a tetou. Sněžilo a svítily jen nějaké pouliční lampy. Od té doby vím, že Ježíšek není a další generace jsem musel tahat za nos už já.
Jak svému dítěti sdělit pravdu o Ježíškovi? Přečtěte si již zítra v novém tištěném Reflexu >>>
