Uznání protilátek na roveň očkování brzdí jen Smejkal a Vašáková. Většina odborníků je pro
Na ministerstvu zdravotnictví se 19. srpna sešlo kolem 20 lidí. Jednání řídil premiér Babiš. Diskuse se vedla o tom, zda je užitečné a odborně správné vyšetřovat protilátky jako marker prodělané infekce nebo nikoliv. Účastníkem schůzky byl i Miloš Bohoněk, primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze, který Reflexu poskytl rozhovor.
Úvodní vystoupení měla paní náměstkyně Vašáková, která je zásadně proti, pak měla vystoupení hlavní hygienička Svrčinová, která shrnula současnou epidemiologickou situaci, statistické shrnutí současných trendů měl pan profesor Dušek z ÚZISu a hovořil i pan profesor Chlíbek jako šéf vakcinologické společnosti.
Takovou souhrnnou přednášku ohledně významu protilátek, jak se protilátky tvoří a jak v těle fungují, měla paní doktorka Zelená, což je šéfka virologické laboratoře ze Zdravotního ústavu Ostrava, a dále se pak už vedla volná diskuse.
Většinový názor lidí, kteří tam byli, byl takový, že protilátky samozřejmě jsou relevantní vyšetření a vždycky byly, že není jediný důvod se domnívat, že by virus sars-cov-2 byl něco úplně jiného, než jsou všechny ostatní viry a bakterie.
Zkrátka imunologie funguje, tyto poznatky jsou popsané v učebnicích už desítky let. Takže není důvod, proč protilátky nevyšetřovat a neuznávat. Kategoricky proti byla skutečně jen profesorka Vašáková a doktor Smejkal. Profesor Chlíbek pro to sice taky úplně nehoroval, ale ani nebyl zásadně proti.
Když říkáte, že většinová shoda byla, jak je možné že jste se rozhodli, že to zase odložíte?
My jsme se nerozhodli. To rozhodnul pan premiér s panem ministrem. My jsme se nedohodli na ničem konkrétním, víceméně to skončilo těmi různými dílčími stanovisky s tím, že se počká ještě měsíc, jak se situace bude vyvíjet, jestli k tomu přistoupí v jiných zemích, uvidí se, co udělá podzim, návrat do škol a podobně. A že bude svoláno další jednání. S tím jsme se rozešli. A ještě než jsme dojeli domů nebo na svá pracoviště, tak se v médiích objevilo prohlášení paní profesorky Vašákové, která interpretovala závěry z té schůzky tak, že přitomní odborníci byli proti, asi v tomto smyslu.
Jak jste na to zareagoval, byl jste překvapený?
Ano. Já jsem u toho jednání byl a tento závěr jsem si z něj neodnesl. Takže jsem pro jistotu zavolal ještě některým kolegům, abych se ujistil, jestli jsem náhodou něco nepřeslechl a jestli jsem to pochopil správně. Všichni se divili stejně jako já. Takže jsem na to zareagoval tak, že jsem svoje stanovisko jednak postoval na svém facebookovém profilu a jednak jsem napsal panu ministru Vojtěchovi, kde jsem ho upozornil, že s takovou interpretací nesouhlasím. Pan ministr mi odpověděl, že mám pravdu a že on také ten výsledek vnímá jinak než profesorka Vašáková. Protože my jsme tu situaci skutečně neuzavřeli.
Vysvětlil vám pan ministr, proč jeho náměstkyně závěry schůzky takto dezinterpretovala?
Ne, nevysvětlil, my nejsme žádní kamarádi. Odpověděl korektně, že ano, že mám pravdu a že on sám ten výsledek interpretuje tak, jak jsme se dohodli.
Vzbuzuje to ve vás důvěru pro další jednání?
Ano, vzbuzuje. Shoda odborné většiny tam byla jasná. Mám pocit, že i premiér tomu fandí. A myslím, že se to podaří uzavřít tak, aby byl tento marker uznávaný, protože ono to má spoustu výhod. Především vyšetření protilátek platí delší dobu. Na rozdíl od PCR vyšetření – tam je to otázka té dané minuty, toho daného stěru – za hodinu to může být jinak. Kdežto v případě protilátek je platnost toho testu minimálně několik měsíců, ne-li let. A přitom je to levnější. Protilátkový test, zvlášt kdyby se dělal ve větších objemech, je na ceně třetinové oproti PCR. Jinými slovy, za třetinu pořídím výsledek na několik měsíců. Debata už se povede jen o tom, jak stanovit nějakou kvalifikovanou hranici pro uznávání toho výsledku, zda to má být tři měsíce, půl roku nebo devět měsíců...
O tom bude taky řeč?
Určitě. Shodli jsme se na tom, že se nebude posuzovat žádná výše protektivní hladiny, protože to je obtížné. Co výrobce testu, to jiné jednotky a to znamená i jiná čísla v těch výsledcích, takže budeme řešit jen plus nebo mínus. Tedy zda protilátky jsou či nikoliv, nic víc vědět nepotřebujeme. A pokud se řekne, ano, protilátky uznáváme, pak už se budeme asi jen přetahovat o to, jak dlouhá bude platnost toho testu.
Může to být i tak, že si člověk půjde vyšetřit protilátky, které mu budou platit třeba tři měsíce, a po těch třech měsících se přeměří znovu a dostane covid pas na další tři měsíce?
Ano. Třeba takhle.
Já jsem slyšela takový optimistický názor, že by na další schůzce 13. 9. k dohodě mohlo dojít, vidíte to taky tak?
Ano, také to tak vidím, jsem optimista. Samozřejmě bude mít jenom národní platnost, pokud se to schválí. Neuzná to žádný mezinárodní letecký dopravce ani žádné země, kam bychom cestovali.
Domníváte se, že si v takovém případě protilátkový test lidé budou muset platit sami?
To si myslím, že je také ještě otevřené. Ale pokud si lidé mají platit za sérologické testy, pak se musí zrušit i hrazení preventivních PCR testů ze zdravotního pojištění.
Jak je možné, že neochota k protilátkám přihlížet není jenom české specifikum, ale že to jde napříč světem?
Ono se globálně dělá spousta věcí, kterým prostě nerozumím. Mohl bych zmínit celou řadu protiepidemických opatření, která se nezdají být úplně logická, a dělají je všichni.
Jak je to možné? Když to potom vzbuzuje nedůvěru vůči elitám a tato nedůvěra pak rozvrací celou společnost?
Máte naprostou pravdu a to je velký otazník. Já na to úplně neumím odpovědět. Já jsem dalek jakýchkoliv konspiračních teorií, které samozřejmě díky tomu bují jako houby po dešti, ale racionální vysvětlení nemám. Možná je to proto, že moderní společnost je extrémně vyděšená ze všeho. Ale to není nic nového. Dneska třeba nemůže jít dítě na dětské hřiště, aniž by tam byly velké cedule o bezpečnosti, aniž by to hřiště nebylo chráněné, aby je nepočůral pes nebo kočka a tak dále. Asi je to jen důsledek těch přehnaných bezpečnostních opatření. Lidé si neuvědomují, že sotva se narodí nebo možná ještě dřív, už v průběhu rození, jsou v nebezpečí ohrožení života a v nebezpečí ohrožení života jsou prostě celý život.
Více o problematice uznávání protiátek si přečtete v novém Reflexu č. 36 >>>
