Když s někým dělám, musím ho mít ráda, říká zpěvačka Monika Načeva
Nové album Zdivočelí koně vydala herečka, zpěvačka a šansoniérka Monika Načeva (55) se stejnojmennou kapelou už loni, ale kvůli covidu ho na pódiích „provětrala“ až letos v létě. Koncertování je pro ni důležitější než desky, které ostatně nahrává také víceméně naživo. Z herecké profese ji naplňuje hlavně vystupování pro dětské publikum v Divadle Minor, nedávno byla – po téměř dvou dekádách – k vidění i v novém celovečerním filmu Chyby. A bude se samozřejmě účastnit velkých oslav padesáti let založení divadla Sklep, v němž se proslavila.
Po osmnácti letech jste k vidění v celovečerním filmu – Chybách režiséra Jana Prušinovského. Proč jste si dala tak dlouhou pauzu?
Nikdo mě neoslovil. Hodně jsem hrávala ve „sklepáckých“ filmečcích v 90. letech, ale potom si mě asi režiséři zaškatulkovali jako zpěvačku a nikoho nenapadlo nabídnout mi roli. Až teď pana Prušinovského. Skvěle jsme si sedli. Moje role je maličká, ale hlavní představitelé Chyb, Pavla Gajdošíková a Honza Jankovský, jsou super herci, kteří si zasloužili být objeveni pro film. Na Prušinovském se mi líbí právě to, že hledá herce po divadlech.
V posledních letech hrajete především pro děti v pražském Divadle Minor. Baví vás malé publikum?
Je to úplně jiné než hrát pro dospělé. Nejlepší je hrát pro školy, kdy jsou děti bez rodičů a je tam s nimi jen pár učitelek, které nemůžou bránit tomu, když děti začnou při představení vykřikovat nebo třeba krákat jako vrány. Mám to moc ráda. Když jsme uváděli hru Jak kohouti obarvili svět, na motivy knihy Ivana Martina Jirouse Magor dětem, ukazovali jsme jim, v čem v minulém režimu žila disidentská rodina; bylo to, jako bychom jim odkrývali krajiny z nějaké sci-fi. Dětské publikum je úžasné, doufám, že pro ně budu hrát co nejdéle. Znám se dobře s ředitelem Minoru Zdeňkem Pecháčkem, který mi účinkování v tomto divadle kdysi nabídl: začínali jsme spolu v A studiu Rubín ještě jako teenageři.
Tam jste působila po příchodu do Prahy. Jak jste se ale dostala k dnes již kultovnímu divadlu Sklep?
Přišla jsem do Prahy někdy v pětaosmdesátém, po maturitě. Dvakrát jsem se nedostala na DAMU, hrála jsem právě v Rubínu a odtamtud jsem šla do HaDivadla v Brně. Živila jsem se prací v České televizi jako asistentka produkce v hudební redakci. Tam jsem potkala Alexeje Guhu, který tam dělal produkčního. Natočila jsem s ním satiru Tlustá Mařena aneb Od lůžka k lůžku, kde hrál i David Vávra, kterého jsem svým výkonem asi nějak uchvátila, protože mě oslovil, jestli si nechci udělat nějakou scénku do sklepácké Besídky. Vymyslela jsem si bulharskou píseň a oni mě pak prezentovali jako nalezené bulharské děvčátko.
Byla jste ve Sklepě za zpívající herečku, nebo hrající zpěvačku?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
