Evropa vlezla v Egyptě do vlastní pasti, říká o klimatickém summitu jeho účastník Alexandr Vondra
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se účastnil klimatické konference v Egyptě jako koordinátor konzervativní frakce ECR, a jak říká, „kromě toho jsem aspoň jednou za život chtěl vidět slet několika tisíc Grét na jednom místě." V exkluzivním rozhovoru pro Reflex hodnotí výsledek summitu, roli českého premiéra při plnění evropských „bezuhlíkových“ plánů a také se kriticky vymezil vůči proběhlým klimastávkám na českých vysokých školách. Proč mu například vadí, že stávkovali především zástupci humanitních oborů?
Na Facebooku jste zveřejnil fotografii z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch, kde se koná světová klimatická konference. Komentoval jsem ji slovy „I ty, Brute?“. Co jste vlastně na konferenci dělal? Reprezentoval jste Evropský parlament, českou delegaci, ODS, sebe nebo jste jel jenom kolem?
Fotku jsem na FB dal po příletu do Egypta, dnes tam dávám i hodnocení. Jako koordinátor konzervativní frakce ECR jsem tam byl s delegací Evropského parlamentu. A protože naše frakce hlasovala proti mandátu, který si EP schválil (byl pro nás příliš radikální), jel jsem tam spíš „hlídat“, jak s tím mandátem bude delegace nakládat. A taky jsem si říkal, že chci ten rej několika tisíc „Grét“ na jednom místě aspoň jednou za život vidět…
Ale Gréta nakonec nepřijela, že?
Vadil jí hostitel, Egypt. Vládnou tu vojáci, protože dříve zvolení Muslimští bratři přivedli zemi na práh kolapsu. A vojáci nepovolují demonstrace. Daň za stabilitu… Ale jinak tu byly tisíce aktivistů všech barev, národů, jazyků. Na první pohled vlastně impozantní karneval, než zjistíte, že jsou všichni úplně nalevo. Ale i tady najdete paradoxy. Třeba samotný konferenční areál nese jméno Tonina Lamborghiniho. Majitel se zřejmě za výjimku z rychlé dekarbonizace spalovacích motorů, kterou dostaly firmy Lamborghini a Ferrari, zavázal, že tu výhodně nabídne pro ten karneval areál svého hotelového komplexu.
Spory se do poslední chvíle vedly o výši odškodnění, které má vyspělý svět zaplatit rozvojovým zemím jako jistý druh výpalného za přírodní katastrofy, které bohaté země měly způsobit průmyslovým ničením klimatu. Odhlédnu od zjevného nesmyslu celé této konstrukce, ale chci se zeptat: Odkud chce ty avizované stovky miliard dolarů do odškodňovacího fondu naše po uši zadlužená Evropa vzít?
Obávám se, že Evropská unie tady vlezla naivně a dobrovolně do pasti, z níž se jí bude těžko utíkat. Předem šturmovala s vlastním klimatickými závazky, aby ostatní země typu USA, Číny nebo Indie přiměla k témuž. Timmermans dokonce v Egyptě šel za rámec toho, co platí v tzv. klimatickém zákoně. Řekl, že EU do roku 2030 sníží emise ne o 55%, jak je v zákoně, ale dokonce o 57%. Naopak rozvojové státy tvrdě požadovaly „reparační“ fond, ze které by jim bohaté státy platily odškodnění za přírodní katastrofy. Teď pomíjím, že nejvíc tu křičel kvůli záplavám Pakistán, i když vědci se dodnes neshodují, zda letní zvlášť deštivý monzun má vůbec něco společného se změnou klimatu. EU naopak tvrdila, že se zřízením fondu nebude souhlasit bez ochoty Číny a dalších do něj přispívat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
