Miroslav Táborský

Miroslav Táborský Zdroj: Nguyen Phuong Thao

„Nezapomenu, jak za mnou přišel Jaroušek Weigel, jestli bych po něm vzal roli doktora Vypicha v cimrmanovské hře Záskok. Dostal jsem tu roli přímo od něj, čehož si velmi považuji.“
Rád bych si zahrál zase něco ve verších. Třeba Shakespeara, protože jsem k tomu měl vždycky dispozice.
2 Fotogalerie

Miroslav Táborský: Do nepřipravených eskapád se nepouštím

Vašek Vašák

MIROSLAV TÁBORSKÝ (63) natolik toužil stát se hercem, že se nenechal odradit ani tím, když ho na DAMU přijali až napočtvrté. Mezitím stihl vystudovat fyziku na pedagogické fakultě v Hradci Králové. O tom, že se rozhodl správně, svědčí i ceny, které získal, Goyovu dokonce ve Španělsku jako vůbec první cizinec. Pětadvacet let hrál ve velkém divadle, dnes spíše na menších scénách.

Jak a kdy jste dostal nabídku hrát v Divadle Járy Cimrmana?

Nabídku způsobilo úmrtí Ladislava Smoljaka v roce 2010. Zdeněk Svěrák tehdy přemýšlel, jak dál, protože se ve všech hrách spolu střídali. Některé role si rozebrali jeho kolegové a mně Zdeněk zavolal, jestli bych ho nezkusil alternovat v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký.

Jak vás Cimrmani přijali?

Poměrně brzo padly veškeré bariéry a chovali se ke mně, jako bych byl mezi nimi odjakživa. To spíš já jsem nechtěl být za suveréna, protože jsou to pro mě obrovské persóny. Každý z „otců zakladatelů“ přišel z jiného prostředí, z jiného oboru, všichni jsou inteligentní a nemají problém s komu­nikací. Vždycky byla radost si s nimi ­povídat.

A jak vám Zdeněk Svěrák vysvětlil, že chce vás? Cimrmani do té doby mezi sebou profesionální herce přece nechtěli...

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!