Školství prohrává boj s neúprosnou demografií. Jak zachránit vzdělání dnešním dětem?
Na středních školách letos chybějí tisíce míst. Střední školství navíc dávno neodpovídá potřebám digitalizované ekonomiky ani poptávce veřejnosti. „Nabízí se předělat víceletá gymnázia na čtyřletá, ale je to politicky neprosaditelné,“ říká v rozhovoru programový ředitel centra EDUin Miroslav Hřebecký. A také vysvětluje, jak by se dal zefektivnit středoškolský systém a proč vzdělávání škodí moc víceletých gymnázií.
České školství má nedostatek kapacit středních škol. Co je příčinou?
Za kapacity ze zákona odpovídají zřizovatelé. V případě středních škol kraje, u základních a mateřských obce. Současná silná populační vlna pochází z let 2007 a 2008 a prošla celým vzděláváním. Problém nastal, už když tyto ročníky nastupovaly do mateřských škol. Teď se i základní školy naplnily, tomu přispěl i příchod ukrajinských uprchlíků. Zdůrazňuji, že přetlak by byl i bez Ukrajinců, navíc na střední školy se nám je nedaří dostat, takže v případě těchto škol s tím vůbec nesouvisejí. Z desítek tisíc se jich přes přijímačky z češtiny dostalo jen kolem 1200. Problém kapacit vznikl jinde.
Kde?
První problém je práce s demografií. Když se narodí nadprůměrný ročník a za tři roky potřebuje místo ve školce, pochopím, že se to nestihne přizpůsobit. Do základních škol nastupují v šesti nebo sedmi letech, tam už je to na pováženou. Ale u středních škol, kam nastupují patnáctiletí, je nezajištění kapacit prostě neomluvitelné. Za druhé, kraje se řídí dlouhodobými záměry rozvoje školství, které zpracovávají jednou za čtyři roky. Tam je fázový nesoulad – záměry se zpracovávají půl roku před volbami. Takže vás zvolí jako nového radního a na stole najdete půl roku starý dlouhodobý záměr od vašeho předchůdce, často politického oponenta. Je těžké udržet kontinuitu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
