Hřib: Přesvědčujeme lidi, aby jezdili MHD. Auta v centru blokují tramvaje, zpoplatnění vjezdu je nutné
Vedení Prahy chystá velké změny v dopravě: mimo jiné zklidnění magistrály a zpoplatnění vjezdu do části centra. „V historickém centru dochází ke zpožďování tramvají, které blokují auta, například na Malé straně a Smetanově nábřeží. To je potřeba urgentně řešit,“ říká v rozhovoru náměstek primátora pro dopravu za Piráty Zdeněk Hřib. A mluví také o tom, proč město nemůže omezit protesty za zónu 30, co se v Praze za nového vedení postaví a jak zatím funguje koalice vedená Bohuslavem Svobodou.
Praha chystá zpoplatnění vjezdu do centra. Proč je to dle vás potřeba a jak to bude vypadat?
Zpoplatnění vjezdu je vynucené neudržitelným současným stavem. V historickém centru dochází ke zpožďování tramvají, protože je blokují kolony aut, například na Malé straně a Smetanově nábřeží. To je potřeba urgentně řešit, protože zpoždění tramvají se přenáší do celé sítě, a když klesne kvalita MHD, vyžene to lidi do aut a město se úplně zastaví. Je to věc, která se dlouho odkládala a i teď někdo říká: „počkejte, až bude okruh.“
Proč nepočkáte?
U zpoplatnění vjezdu do centra se přeci kdysi říkalo „až bude Blanka.“ Právě tunel Blanka je totiž objízdnou trasou centra a mělo na něj navázat zpoplatnění. Dokonce jsem našel novinový článek z roku 2015 s titulkem: „Pražská koalice chce od léta zpoplatnit vjezd do centra.“ A Pavel Bém o tom mluvil už v roce 2007. Takže plánovalo se to už dávno, ale vždycky chyběla politická odvaha.
Mluvilo se i o tom, že by na Smetanovo nábřeží či Malou stranu byl zákaz vjezdu. To už je mimo hru?
V tom se řídíme postojem Prahy 1. Zastupitelstvo Prahy 1 se vyjádřilo tak, že si přeje tu variantu se zpoplatněním, která umožňuje eliminovat zbytnou tranzitní dopravu. Ta zbytnost se vyhodnotí tím, zda je řidič za ten průjezd ochoten zaplatit. Je to takový ekonomický způsob řešení, není to tvrdý zákaz. Pro rezidenty zůstane vjezd zdarma.
Jak velká část centra bude za poplatek?
To ještě není dořešené. Na Malé straně je to jednodušší, to bude Karmelitská ulice a její okolí. Na Starém městě nechceme způsobit zahlcení okolních ulic, tedy Karoliny Světlé a Jilské. To je potřeba domyslet do detailů a zároveň se vejít do zastaralého zákona, dle kterého je již zpoplatněn vjezd třeba v Karlových Varech. Je to ale i v dalších asi deseti obcích, i Kladno má zpoplatněnou jednu zónu v centru.
Jak konkrétně to bude v Praze fungovat? Kolik se bude platit a kdo to bude vybírat?
O konkrétních cenách jsme se nebavili. Zákon stanovuje limit na denní cenu 200 Kč, nejspíš by vzniklo i měsíční povolení se sníženou cenou. Schválit to bude muset magistrát ve formě vyhlášky, administrativu by nejspíš prováděla městská část. Zřejmě by fungoval kamerový systém s vyhodnocením SPZ. Je to ale ještě na projednání v zastupitelstvu.
Jste si jistý, že tak velkou změnu prosadíte?
Data pro to hovoří. Na zastupitelstvu teď dopravní inženýři z TSK odprezentovali dopravní model, z něhož plyne, že by žádná apokalypsa nenastala. To se potvrdilo i v roce 2019, kdy se kvůli rekonstrukci tramvajové trati krátce uzavřela Malá Strana a v okolních oblastech to navýšilo provoz jen o jednotky procent.
Zklidňovat se chystáte i jinde. Rada minulý týden schválila plány na zklidnění magistrály. Kdy se začnou realizovat?
To má tři části. Jednak je tam dvacetiletá vize, která počítá s poklesem autodopravy v centru o 50 %. Pak se budeme moct zbavit estakády a dát magistrálu za Masarykovým nádražím na zem, kde vznikne spojení s parkem a možná archeologické muzeum.
Vizualizace téhle části vypadají až revolučně. Jaká k tomu vede cesta?
Musí nejprve dojít k mohutnému zklidnění dopravy, je to podmíněno zavedením mýta, které je zase navázané na dokončení vnitřního okruhu. Časově to odhadujeme za 15-20 let.
A co ty dřívější úpravy?
To je úprava magistrály na estakádě, tedy rámcově mezi Hlavním nádražím a Florencí. Tam teď vznikne pracovní skupina se zástupci městských částí a vytvoří fázování kroků. Půjde o to, aby ta komunikace přestala mít dálniční charakter. Odstraní se svodidla, zruší se osvětlení dálničního typu, jízdní pruhy se zúží tak, aby odpovídaly normě. Tím vznikne prostor pro chodník a oddělenou cyklo-infrastrukturu. Tam jsou navržené dvě fáze, je ale možné, že se rovnou realizuje ta druhá s vyvýšeným cyklo-pruhem a širším chodníkem. Tahle fáze by mohla být hotová už v tomhle volebním období.
Poslední a nejbližší fáze má být přechod u Hlavního nádraží.
To je specifické tím, že to bude dělat Správa železnic, která potřebuje opravit střechu odbavovací haly nádraží. Ta oprava se musí udělat co nejdřív, my jako město navrhujeme jen úpravy povrchu. I to by se ale mělo stihnout v tomto volebním období.
Co čeká další části magistrály? Myslím hlavně od Nuselského mostu po nádraží, tedy Legerovu a Sokolskou ulici.
Tam IPR (Institut plánování a rozvoje Prahy, poznámka autora) dělá studii a brzy představí návrhy změn. Jde tam o to, že se tam kdysi nacvakaly takové nevzhledné citybloky se zábradlím, které měly být jen dočasné. To určitě snese úpravu, která moc nezasáhne do provozu na magistrále. Vejdou se tam určitě stromy a oddělená cyklostezka. Bude se to projednávat s Prahou 2, protože magistrála je její dlouhodobá bolest. Zatím ale není termín realizace.
Pro zklidnění magistrály hlasovala celá koalice, včetně ODS, která dříve říkala, že se nejdřív musí dokončit okruhy. Je na tomhle skutečně politická shoda?
Podpora byla vyjádřena hlasováním, odsouhlasila to celá rada jednomyslně. To vnímám jako jasný závazek. Navíc to zapadá do celkové proměny této oblasti. Bude se rekonstruovat odbavovací hala, vznikne tramvajová trať přes park u nádraží a už brzy se začne stavět tramvaj na Václavské náměstí. O kus dál u Masarykova nádraží teď běží mohutné změny. Nakonec tam mají jednou vzniknout i stanice Metra S, příměstských podzemních vlaků. Je to souvislý proces, který jsme začali v minulém období rekonstrukcí „chodníčku smrti“ a přechodem u Národního muzea.
Pořád pokračují protesty za zóny 30 v Praze. Jaký máte názor na tyto pochody Prahou?
Magistrát tohle nemůže zakázat, byť si myslím, že to je nevhodné a existují lepší způsoby vyjádření názoru. Jde jednak o právo na veřejné shromáždění, které je u nás v návaznosti na rok 1989 nastavené velice benevolentně. A zadruhé, dopravní předpisy znají takzvaný organizovaný útvar chodců. Takže i za standardních podmínek může skupina chodců využívat silnici. Magistrát to tedy nijak omezit nemůže.
A jak se díváte na jejich požadavky? Primátor Svoboda nabídl, že vznikne zmocněnec pro zklidňování dopravy, aktivistům to ale nestačí.
Podle mě není třeba nabírat nové úředníky. My na zklidňování dopravy pracujeme, ale ohledně těch zón 30 je snaha napnutá špatným směrem. Zóny 30 zavádějí městské části, magistrát je v tom podporuje a já podporuji třicítky v obytných oblastech. Magistrát ale spravuje jen hlavní komunikace, a na těch nemají třicítku ani v Paříži. Je to pláč na nesprávném hrobě, je nutné se vydat na městské části a tam se ptát, proč není třicítka tady či onde. Jít na městskou část a interpelovat radního, starostu či starostku je ale mediálně méně vděčné než se projít po magistrále.
Zmocněnec pro zklidnění dopravy tedy vůbec nevznikne?
My dopravu zklidňujeme i bez něj. Připravuje se humanizace magistrály, zpoplatnění vjezdu do centra, intenzivně pracujeme na reformě parkovacího systému. Na zklidňování dopravy pracujeme podle dat a ne podle ideologických výkřiků. Potřebujeme principiálně přesvědčit lidi, aby využívali více MHD. Toho určitě nedosáhneme zpomalením rychlostí na hlavních silnicích, protože i ta MHD by tam pak jezdila 30. MHD musí jezdit včas a často, to je základní věc.
Zmínil jste problém s parkováním. Nedávno vyšlo najevo, že velká část aut v centru neplatí za parkování a město neumí vymáhat pokuty. Co s tím chcete dělat?
Pro větší efekt by byla potřeba změna legislativy, ale na tu nemůžeme čekat. Město může například přestat dotovat odtahy. Momentálně se odtahy dotují, což mi připadá nevhodné, protože odtah vozidla je přeci součást té sankce. Nechápu, proč má město někomu dotovat sankci za nedodržování předpisů. Chceme dostat cenu odtahů na úroveň tržních cen, město pak bude moct využít i komerční odtahové služby. Celkově tím bude možné navýšit kapacitu odtahů na pětinásobek, čímž se dostaneme zhruba na úroveň roku 2009. Dále chceme zavést poplatek za botičku za špatné parkování, čímž se navýší sankce u těch vážnějších případů.
To je ze strany města všechno?
Tím možnosti města končí, pak už je nutné změnit zákon tak, aby městské části nebyly zahlcené správním řízením. Přestupková legislativa je stará několik desetiletí a to činí ta pravidla obtížně vymahatelná. I v tomhle je politická shoda. Sešel jsem se na to téma s primátorem Svobodou, protože vymáhání přestupků spadá pod primátora. Nakonec on má pak zmíněné změny zákonů prosazovat ve sněmovně. Doufejme, že se to v parlamentu prosadí. Na úrovni města je shoda na tom, že nebudeme dotovat odtahy, to už má zadané Správa služeb hlavního města, koordinuje to předsedkyně výboru pro legislativu Kateřina Arnotová ze STANu.
Vaše nová koalice funguje už 100 dní. Po vyhroceném povolebním jednání působí až nečekaně harmonicky. Je to tak?
Zatím ano. Zmiňoval jste třeba ty ideové studie humanizace magistrály, ty jsme schválili jednomyslně. I v reformě parkování to vypadá nadějně. V investicích do dopravy musíme jednat hlavně o rozpočtu, tam se také daří nacházet pochopení pro to, že musíme investovat i do oprav komunikací. A samozřejmě rozvoj MHD, to máme přímo v koaliční smlouvě. Brzy půjdu na radu s návrhy na další tramvajové tratě a upřímně nečekám konflikty.
Primátor Svoboda v jednom rozhovoru říkal, že ještě letos chce „zásadně vygumovat některé cyklo-pruhy.“ To je ale vaše gesce. To se skutečně chystá?
S tím zatím nikdo nepřišel. A očekával bych v tom spíše iniciativu městských částí. Já se neustále scházím se zástupci městských části, to je vidět v mém otevřeném kalendáři, a nikdo nepřišel s tím, že by chtěl zrušit cyklo-pruh. Jediný případ, který jsme řešili, byl cyklo-pruh v Bucharově ulici, kde se to vyřešilo semaforem pro cyklisty.
Cyklo-pruhy tedy chcete dál rozšiřovat?
Obecně tahle koalice chce jít cestou takzvané segregované cyklistické infrastruktury. To znamená oddělení cyklostezek od silnic, na tom je jasná shoda. Ta realizace je někdy třeba v centru složitá, ale budeme klást důraz na to, aby přibývaly hlavně samostatné cyklostezky, spíš než cyklo-pruhy. Navíc už asi od roku 2003 má město usnesení, dle kterého při rekonstrukci silnice musíte doplnit takzvaná integrační opatření. Proto se přidávají cyklo-pruhy při každé opravě silnice. To pravidlo tu je už dlouho, ale problém byl, že dříve se ty silnice moc nerekonstruovaly, protože se všechny peníze nasypaly do Blanky. Za nás se konečně připravily velké projekty včetně rekonstrukcí, proto se najednou objevila spousta cyklo-pruhů a to asi někoho překvapilo.
Programové prohlášení nové rady mělo být hotové do konce března, pořád na něj čekáme. Proč?
To je správná otázka, ale asi ne na mě, spíš na pana primátora. Já jsem svůj návrh v dopravě odevzdal, stejně tak všichni pirátští radní a náměstkyně.
Jaké teď máte vztahy s Prahou sobě? Jan Čižinský upozornil na to, že když jste nedávno otevírali novou tramvajovou trať Modřany – Libuš, tak tam nebyl pozván váš předchůdce Adam Scheinherr.
Členové dozorčí rady dopravního podniku jsou vždy zvaní, takže Adamu Scheinherrovi pozvánka určitě dorazila. Asi tam vzniklo nějaké nedorozumění. Na zastupitelstvu mi Adam Scheinherr říkal, že by tam chtěl říct pár slov, a já jsem žil v domnění, že jsem mu to potvrdil, a on naopak v domnění, že jsem to nepotvrdil.
Takže u dalších staveb bude?
Ano, my jsme si dali pravidlo, že kdo byl u klepání na základní kámen, bude i u otevření stavby. Jako primátor jsem pozval Adrianu Krnáčovou na otevření nových kobek na náplavce. Adamu Scheinherrovi už jsem volal, že je zván na otevření Štvanické lávky.
Piráti v minulých dnech vyloučili tři členy z Prahy 1, včetně Davida Bodečka, který je zastupitel i na magistrátu. Jak situaci vnímáte vy? Změnilo by se pro vás něco, kdybyste měli o zastupitele méně?
Nezměnilo by se nic. SPOLU má po odchodu Hany Kordové Marvanové taky o jednu zastupitelku méně, než s kolika vstupovali do jednání.
Na závěr mám připravenou sérii dopravních staveb v Praze. Prosím, shrňte u každé co nejstručněji, v jakém je stavu. Jako první metro D.
Metro D se staví, nyní se soutěží druhá etapa.
Městský okruh.
Je podaná žádost o územní rozhodnutí, musí proběhnout aktualizace EIA (analýza vlivu na životní prostředí, poznámka autora) a dodělání jedné změny územního plánu. Nicméně žádost o rozhodnutí je podaná, předpokládané zahájení stavby v roce 2029. Pokud nám stát přispěje stejně jako Brnu.
Tramvajová trať na Václavské náměstí.
Trať se soutěží a pevně doufám, že se letos začne se stavět. Byl bych rád, kdyby to bylo hotové v tomto volebním období.
Rekonstrukce barrandovského mostu.
Máme druhou etapu, běží podle harmonogramu, měla by skončit do konce prázdnin. A pak nás čekají ještě dvě etapy v letech 2024 a 2025. Potom by měl most vydržet zase desetiletí bez výrazných zásahů.
Dvorecký most.
Staví se. Bohužel nastal častý problém u takových staveb, tedy že i přes geologický průzkum přišla komplikace v terénu. Stačí kopnout o pět metrů vedle a nestačíte se divit. Samozřejmě to má technické řešení, akorát to leze do peněz a prodlužuje harmonogram. I tak ale zřejmě Dvorecký most dokončíme v roce 2025.
Možná podobný případ: Štvanická lávka.
To je velice podobné jako Dvorecký most. Zakládáme pilíře v korytu řeky a opět došlo ke geologickým překvapením. Plus je to stavěné ze segmentů vysokohodnotného betonu, mezi kterými se napíná ocelový kabel. Bohužel se při napínání zjistilo, že nebyl natažen správně. To se muselo celé vytáhnout a natáhnout znova. Kvůli tomu otevřeme Štvanickou lávku až teď v červenci.
Lanovka z Podbaby do Bohnic.
Tam se zkoumají paralelně dvě dopravní řešení. Jedno je lanovka, druhé je část tramvajového okruhu, tedy že by vznikl tunel a most. Tím by vzniklo napojení na tramvajový okruh, spojilo by se to s další tratí z Podbaby do Suchdola. Čekáme na studii na obě ty stavby, začít by se mohlo na přelomu let 2024 a 2025.
Libeňský most.
Zahájila se první fáze oprav loni na podzim. Opravuje se celý most, takže nejen část přes řeku, ale i pokračování na libeňské straně. Tam nás čekají ty největší práce, je tam velký oblouk z jednoduchého betonu. Vznikne tam v závěru takový amfiteátr a další místo pro život. Tuhle část budeme mít hotovou v tomhle volebním období a uvidíme, kam se dostaneme s částí, co vede přes vodu.
Úplně na konec nemůže chybět Pražský okruh.
Pražský okruh staví stát a různé části jsou v různé fázi. Nejblíž je teď úsek 511, který má územní rozhodnutí a řeší se stavební povolení. Jako město tam vykupujeme zelené pásy podél silnice. Další je úsek 520, to je klíčová část, aby se dokončil tah od Brna na sever. Podobně úseky 519 a 518. Tam se teprve řeší EIA. Nicméně s otázkou „kdy bude okruh“ byste musel spíš na ŘSD nebo Ministerstvo dopravy.
