Topmodelka Pavlína Pořízková: Po padesátce randěte s každým! Mě to stálo snad 60 pokusů
Do světa sociálních sítí i do světa reálného, kde většina ženských celebrit už léta podstupuje plastické operace a „nesmí“ stárnout, protože má pocit, že jinak nedostane práci, vtrhla svým instagramovým účtem topmodelka českého původu Pavlína Pořízková (58) úplně bez make-upu. S vráskami, bez plastických operací, popírající fetišizaci mládí. Po smrti manžela, který ji v závěti, protože se rozváděli, vydědil, smutná, někdy i plačící, se dvěma truchlícími dětmi, se šedivými vlasy a posléze zlomeným srdcem.
Její instagramový účet @paulinaporizkov má dnes 1 120 000 sledujících. Do Prahy přijela s novým partnerem, renomovaným americkým televizním scenáristou a showrunnerem Jeffem Greensteinem, pokřtít svou knihu NO FILTER, sbírku introspektivních, intimních esejů, která vznikla na popud novinářky, nakladatelky a bývalé první dámy Kalifornie Marie Shriverové. V angličtině vyšla loni, letos ji v českém překladu představilo nakladatelství JOTA.
Když vám zavolala Maria Shriverová, abyste podle svých on-line příspěvků napsala knihu, co jste si říkala?
Vůbec jsme se neznaly, ale Marii zná každý – nejen proto, že byla manželkou Arnolda Schwarzeneggera. Takže když zavolala, že mě sleduje na Instagramu, a zeptala se, jestli bych napsala knížku právě tak, jak píšu na sociální sítě, nezbylo mi než souhlasit. Říkala jsem si: „Hele, neblázni, stejně píšeš denně na Instagram a denně přemýšlíš o stárnutí, o rozvodu, o smrti, to nemůže být tak těžký!“ Ale bylo! Eseje jsou mnohem delší, měla jsem na knihu jenom tři měsíce, navíc těsně předtím jsem odjela do panamské džungle jako účastnice reality show, což mě úplně vybilo. Dva týdny bez pořádnýho jídla, šplhání po horách, dva týdny běhu zablácenými výmoly. Strkali jsme napříč řekou dvacetikilové krabice, se mnou tam byli v týmu čtyři profesionální chlapi-sportovci a další tři ženy, všechny minimálně o patnáct let mladší než já. Hrůza prostě!
A potom?
A potom, když jsem se vrátila domů, jsem nemohla vůbec chodit, protože mě totálně dostaly moje kyčle. A to jsem si řekla: „No ty vole, knihu za tři měsíce nemůžeš napsat!“ Měla jsem náměty, ale jak se píší eseje, jsem neuměla a musela se to naučit, jak začít od určitého konkrétního obrazu, držet se tématu... Nakonec jsem to zvládla a jsem pyšná. Dodalo mi to větší spisovatelskou sebejistotu. Úplně poslední korektury jsme dělali tady, v Praze.
V knize máte hned dvě kapitoly o penězích a vašem vztahu k nim: Kouzelné peníze o dětství a Skutečné peníze o dospělosti a o poučení z toho, že jste nepodepsala předmanželskou smlouvu...
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!