To, co bylo tabu, je už v případě drog společensky přijatelné, říká ředitel protidrogové centrály Jakub Frydrych
Do Evropy i do Česka se valí čím dál více nelegálních drog. Byznys kolem nich i počet uživatelů roste. Situaci zásadně mění i nové syntetické drogy. Co je ale zásadní, mění se také pohled na užívání drog, zejména u mladších generací. To, co bylo kdysi v Česku tabu, je už pro mnohé společensky přijatelné. Co s tím? O tom si Reflex ve svém novém vydání povídal s Jakubem Frydrychem, ředitelem Národní protidrogové centrály.
„Nějaký globální koncept války proti drogám, který by fungoval, neexistuje. V zemích, které za drogové delikty ukládají vysoké tresty, se tyto látky i tak šíří dál. Když se pak podíváme na státy, které se pokoušely či pokoušejí o liberalizaci v této oblasti, ani tam nebyly naplněny cíle, jež k tomu byly deklarovány… Čelíme tomu, že v případě některých drog se jedná o globalizovaný byznys, který má podobné parametry jako obchod s čímkoli jiným… Takže boj proti drogám, regulace i prevence se musí přizpůsobit místním podmínkám, je to podmíněno civilizačně, ovlivňují to různé kulturními návyky. Platí to samozřejmě i pro Českou republiku,“ vysvětluje generál Frydrych.
Jenže v případě nelegálních drog se mění profil uživatelů, a to i v Česku. „Užívání drog souvisí s individuálním rozhodnutím každého člověka. Podle mě se ale mění kdysi obecně přijímaný model či vzorec myšlení v souvislosti s užíváním drog. Už to není takové tabu… Užívání se ale považuje za normální jen do doby, než je někdo konfrontován v rodině či své blízkosti s drogově závislým člověkem. Pak se pohled velmi rychle mění, neboť musíte řešit vážné sociální a zdravotní dopady. Proto bych to nezobecňoval. Je to droga od drogy,“ říká Jakub Frydrych.
Navíc se zdá, že má v poslední době drogový byznys navrch. Lze to změnit? „Marně hledám jiné zdůvodnění než takové to banální, že je to o tom, co společnost chce. Chceme mít svobodu pohybu osob a zboží? Nebo chceme mít větší kontrolu nad tím byznysem a svobodu pohybu a osob a zboží omezíme?... Podívejme se do belgických Antverp, do nizozemského Rotterdamu, do velkých španělských přístavů. Tam přichází obrovské množství zboží z celého světa, na které všude čekají netrpěliví zákazníci. Byl jsem v Rotterdamu, každý den tam odbaví 15 000 lodních kontejnerů. To nejde zkontrolovat, to není a nebude v možnostech nikoho. A my víme, že v části těch zásilek jsou drogy,“ dodává Frydrych.
A co by generál Frydrych navrhoval? „Stát by si měl říct, jestli bude skutečně považovat životní styl spojený s užíváním návykových látek za normu, nebo nikoli. Pokud se rozhodne považovat to za normu, tak musí počítat s tím, že bude muset také sanovat zdravotní, společenské i individuální důsledky u každého člověka. Někteří lidé takový stav samozřejmě zneužijí a náklady pak ponese stát. Chceme to?“ ptá se v Reflexu Frydrych.
Jak drogový byznys u nás ovlivnila válka na Ukrajině, jak mění trh syntetické drogy a jak do prodeje a užívání zasahují mobilní aplikace? I o tom je rozhovor s Jakubem Frydrychem, ředitelem Národní protidrogové centrály, který si můžete přečíst v novém vydání tištěného Reflexu.
