Jodie Fosterová: Musela jsem světu i sobě ukázat své temnější stránky. A užila jsem si spoustu srandy
„Myslíš, že s tebou chci pracovat? Podívej se do zrcadla. Nikdo tě nemůže vystát!“ vmete drsná detektivka Evangeline Navarrová v podání boxerské šampiónky Kali Reisové své kolegyni ve čtvrté řadě seriálu True Detective. Tou údajně nesnesitelnou bytostí je vyšetřovatelka Liz Danversová, kterou v toužebně očekávané šestidílné sérii Temný případ: Noční krajina fantasticky ztvárnila majitelka dvou Oscarů, tří Zlatých glóbů a šesti desítek dalších filmových ocenění JODIE FOSTER (61). S níž by naopak chtěl pracovat naprosto každý.
Jodie Foster začala hrát už jako dvouletá, na prvního Oscara byla nominována ve čtrnácti letech za roli mladičké prostitutky Iris v Taxikáři (1976). Pak nesmírně talentovaná a inteligentní žena, která kupříkladu dabuje sama sebe ve frankofonních verzích několika svých snímků, vystudovala afroamerickou literaturu na prestižní Yaleově univerzitě. Své role si legendární hvězda Mlčeníjehňátek (1991) pečlivě vybírá: pamatujeme si ji jako oběť trojice zločinců ve Znásilnění (1988), svobodnou matku malého génia z ČlovíčkaTatea (1991), jejž navíc sama režírovala, divoženku Nell ze stejnojmenného lyrického dramatu MichaelaApteda (1994), dobrodružnou krasavici Annabelle z westernové komedie Maverick (1994), jednu ze znesvářených matek v Polańského Bohovimasakru (2011) podle Yasminy Rezy a z dalších zajímavých, pestrých rolí ve snímcích nejrůznějších žánrů.
Právě teď usedla krásná, křehká, drobná, trochu unaveně působící Jodie Foster s porcelánovou pletí, jemnými rysy a charakteristicky nakřáplým hlasem před skupinku zahraničních novinářů ke stolu v jedné ze zasedaček nově zrekonstruovaného filmového studia Fossa kousek od Reykjavíku. Má na sobě policejní uniformu a kravatu trochu nakřivo, za což se hned se smíchem omlouvá. Už víc než sto dní tráví v kůži vyšetřovatelky Liz Danversové, která s parťačkou pátrá po osmi zmizelých výzkumnících v chystané, čtvrté řadě původního seriálu HBO Temný případ. Jodiina mise tady, na Islandu, tedy v seriálové Aljašce, se ovšem chýlí ke konci a režisérka Issa Lópezová jí dala pauzu, aby mohla poskytnout rozhovor.
Z produkce se mi doneslo, že takovouhle Jodii Foster publikum ještě nevidělo – totiž že hrajete postavu, která je, mírně řečeno, velmi nepříjemná.
Přesně tak. Velmi nepříjemná. A já si to opravdu užívám. V poslední době jsem hrála pár pěkně nesnesitelných lidí a byla to celkem legrace. Když se dostanete do určitého věku, musíte být v takové roli mnohem upřímnější a ukázat světu i sobě samotným své temnější stránky. Ve zkratce: s Danversovou jsem si užila spoustu srandy.
Můžete její osobnostní rysy zpřesnit?
Je zcela pohroužená sama do sebe a v tutéž chvíli vlastně rozptýlená, pohrdá lidmi obecně, a těmi citlivějšími zvlášť, absolutně nechápe, jak se svět v čase mění. Ignoruje pocity lidí, které soustavně zraňuje – zničí je a odejde středem. Ale má i dobré vlastnosti, pokud tedy lze za dobrou vlastnost považovat fakt, že je velmi upřímná. Vlastně až neotesaná a hrubá, takže ani to není žádná osobnostní výhra.
Ale je dobrá policistka, metodická, přesná.
To ano, ale má i leccos z klasických stereotypů špatnýho poldy, což ji spojuje s její parťačkou Evangeline Navarrovou, kterou hraje Kali Reisová. Docela jsem se s Danversovou sžila – v těchhle rolích si člověk uvědomí, jak je sám křehký a kolik životů se ukrývá v jeho těle. Všechny ty postavy jsou opravdu mnohorozměrné, od Petera Priora, mého mladého chráněnce, kterého skvěle zahrál Finn Bennett, jeho táty detektiva Hanka, kterého hraje John Hawkes… A především JD, milenec mé parťačky. To je tak parádně napsaná postava!
Jaké to je, hrát podobnou úlohu – opět detektivku pracující na vyšetření vraždy – jako ve vašem nejslavnějším filmu, v psychothrilleru Mlčení jehňátek?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
