Forman: Adéla Laštovková Stodolová přináší životní peripetie filmového mága na divadelní prkna

Který z filmů Miloše Formana vás chytil za srdce?

Nejvíc se mě dotýká scéna z Amadea, v níž umírající Mozart diktuje svůj opus a Salieri horečně zapisuje noty, dychtí po tom nejryzejším talentu. Říkám si, jaké to asi je, setkat se s géniem. Chtěla bych také někoho takového potkat.

Oscarový snímek Amadeus se natáčel v Česku, mimo jiné nedaleko Kampy, v září uplyne čtyřicet let od jeho premiéry. Byl to důvod, proč jste si po Medě Mládkové, Janu Werichovi a Martě Kubišové se scenáristkou Danielou Sodomovou vybraly pro Letní scénu Musea Kampa postavu Miloše Formana?

Pro letošní rok jsme s Danielou přemýšlely o malíři Františku Kupkovi, jehož obrazy tvoří výjimečnou sbírku Musea Kampa.

Před sto deseti lety, když vypukla první světová válka, třiačtyřicetiletý František Kupka v létě 1914 dobrovolně v Paříži narukoval. Sloužil pak v rotě nazvané podle sokolského pozdravu – Nazdar –, bojoval u Remeše, přitom už byl etablovaný umělec.

Napadlo mě, že by bylo působivé ztvárnit Kupkovy obrazy na jevišti s pomocí pohybové stylizace. Kupkův život byl bohatý, zatím se však vzpírá tomu, aby dostal podobu scénáře, Daniela musela text odložit. K Formanovi nás přivedlo výročí premiéry Amadea. Usoudily jsme s Danielou, že Formanovy filmy lidé znají, jeho osud už však tolik známý není. Přitom se jeho prostřednictvím dá odvyprávět tolik témat.

Jan Novák napsal s Milošem Formanem životopisnou knihu Co já vím?, o filmovém tvůrci vzniklo také několik dokumentů. Na první pohled se zdá, že vše už bylo řečeno, napsáno. Nebo snad ne?