Švédští demokraté boří skandinávské zvyky, chtějí omezit o 90 procent imigraci

„Především chceme zpět suverenitu Švédska,“ říká v Peter Lundgren a pak vysvětluje, proč jeho strana získala v posledních volbách až 49 křesel v Riksdagu (švédském parlamentu).

Můžete českým čtenářům popsat stručně švédskou politickou scénu?

Máme v podstatě hlavní levicovou a hlavní pravicovou stranu, tak jak je to obvyklé i jinde v Evropě. Od jiných zemí nás ale odlišuje to, že naše názory na imigrační politiku, které jsou jinak i u velkých evropských stran běžné, jsou ve Švédsku hlavními stranami i médii označované jako „rasistické“.

Ve volbách do švédského parlamentu se vám nyní ale přesto podařilo více než zdvojnásobit počet poslanců. Čím si vysvětlujete tento úspěch?

Od minulých voleb, kdy se nám poprvé podařilo proniknout do parlamentu, máme mnohem víc příležitostí oslovovat voliče. Také jsme letos měli mnohem intenzivnější kampaň. Také jsme se už účastnili všech debat v celostátní televizi, takže jsme mohli všem sdělit, jaké postoje zastáváme, a zjevně hodně lidí s námi souzní.

A jaké jsou hlavní myšlenky, na kterých Švédští demokraté stojí?

Jsme stranou sociálně konzervativní s národním akcentem. Nejvíce si nás voliči spojují s požadavkem na omezení imigrace do Švédska. Chceme ji omezit o 90 procent. Náš program se ale samozřejmě věnuje i všem jiným politickým otázkám.

I ve vaší straně ale máte mnoho lidí přistěhovaleckého původu. Jaké vlastně máte ve Švédsku problémy s imigrací?

Předně chci říct, že naše strana nemá žádný problém s lidmi přistěhovaleckého původu. Problém Švédska spočívá v tom, že máme 9 milionů obyvatel a každý rok přijímáme více imigrantů než třeba Německo, které má 81 milionů obyvatel. Současný prudký příliv imigrantů způsobuje obrovský tlak na celou společnost a na náš sociální systém.

Snížit imigraci o 90 procent? To je hodně vysoké číslo, nemyslíte?

Chceme příliv imigrantů omezit a současně zvýšit zahraniční pomoc, například pro Organizaci OSN pro uprchlíky. Jsme přesvědčeni, že je lepší peníze utrácet na pomoc lidem v místech, kde žijí.

Pro většinu lidí je Švédsko příkladem sociálního státu s fungující kombinací štědré sociální politiky a volného trhu. Je to pořád tak?

V posledních desetiletích u nás probíhal v sociální oblasti jeden škrt za druhým, a to hlavně kvůli rostoucím nákladům na přistěhovalectví. Teď je mezi mladými lidmi nezaměstnanost 25 procent a důchodci sotva vystačí s nízkou penzí. Není správné, aby občan, který celý život pracoval a platil daně, musel těžce zvažovat, jestli si dojde k zubaři nebo koupí léky. Takže myslím, že už nelze Švédsko označit jako sociální stát.

Zajímavostí Švédska je hodně vysoká míra decentralizace státu. Jaká je úroveň autonomie jednotlivých obcí?

Míra autonomie švédských obcí je skutečně vysoká, existuje ale mnoho směrnic centrální vlády ohledně toho, co mají obce zabezpečovat.

Byl jste zvolen do Evropského parlamentu. Co říkáte na členství Švédska v Evropské unii?

Jsem v Evropském parlamentu z jediného důvodu – udělat maximum pro to, aby Švédsko získalo zpět svoji suverenitu. Náklady našeho členství v Unii jsou vysoké a vliv EU na švédské zákony je obrovský. Nechceme žádné „Spojené státy evropské“, a přesně o to se současné vedení EU snaží.

Chcete zpět švédskou suverenitu. Znamená to, že chcete vystoupit z Evropské unie?

V principu existuje model, jak změnit smluvní podmínky našeho členství krok za krokem a kapitolu po kapitole ve Smlouvě o EU. Existují jednoznačně oblasti, do kterých by se EU vůbec neměla míchat. Také nevěříme v nezbytnost „stále těsnější unie“. Chceme sjednat novou podobu našeho členství a tu pak předložit lidem v referendu.