Andrej Babiš má předobraz ve slavné knize Ayn Randové, ta vychází česky
V českém překladu vychází pod názvem Atlasova vzpoura kniha „Atlas Shrugged“ – bestseller americké spisovatelky židovsko-ruského původu Ayn Randové (1905 – 1982), zakladatelky filosofického směru „objektivismus.“ „V továrníkovi Boylovi, záporné postavě knihy, která si udržuje své postavení jen s pomocí dotací, můžeme krásně vidět Andreje Babiše,“ říká pro Reflex.cz Luboš Zálom, jeden z iniciátorů českého překladu.
Atlasova vzpoura se v Americe stala bestsellerem. Co je podstatou této knihy?
Atlasova vzpoura vypráví o tom, co se stane, když z moderního světa zmizí jeho motor, tedy vysoce produktivní a racionální lidé, kteří táhnou svět kupředu. V románu začnou tito lidé ze světa jeden po druhém mizet, a kolektivisté, kteří drží v ruce politickou moc, se zoufale snaží systém udržet v chodu, i za pomoci násilí. Oni sami jsou však naprosto neschopní, nedokážou nic produkovat a pouze parazitují na schopnostech těch, které zároveň svou politikou ničí. Ayn Randová vypráví příběh několika průmyslových géniů, kteří se rozhodnou přestat socialistický systém podporovat.
Kniha popisuje Ameriku 50. let minulého století. Jak aktuální je knížka pro dnešek? Vyšla už přece v roce 1957.
Amerika 50. let byla mnohem svobodnější. Takže situace popsána na stránkách Atlasovy vzpoury je dnes mnohem aktuálnější. Vidíme, jak stát uvaluje na podnikatele stále tíživější regulace, zvyšuje daně, snaží se centrálně plánovat celou ekonomiku a ono to nefunguje. Každá regulace situaci jen zhoršuje. Ekonomika totiž nedokáže jet dopředu pod hrozbou násilí.
Dá se tedy říct, že se v knize odráží také česká současnost?
Mnohé postavy současného politického a ekonomického života jako by vypadly ze stránek románu. V továrníkovi Orenu Boylovi, který si udržuje své postavení jen s pomocí dotací, můžeme krásně vidět Andreje Babiše. V postavě státního plánovače Wesleyho Mouche můžeme spatřit jakéhokoliv českého nebo evropského socialistického politika, který se pokouší obhajovat své „akční plány“.
Knížky Ayn Randové obsahují filosofické poselství, které autorka později označila jako objektivismus. Co je podstatou tohoto filozofického směru?
Randová mluví o objektivismu jako o filozofii pro život na zemi. To je samo o sobě revoluční, protože západní filozofická tradice naopak tvrdí, že náš život a svět, který vidíme kolem nás, je buď nepodstatným odrazem nějaké vnější, dokonalé, a přímo nevnímatelné reality, a my lidé bychom měli právě k této dokonalé realitě vzhlížet a snažit se k ní přiblížit. To je tradice vycházející z Platona. Anebo tvrdí, že nic není pravda, nic není poznatelné, všechno je iluze vytvořená našimi „nedokonalými“ smysly - to zase plyne z Kanta. Ayn Randová navázala na Aristotela, vrátila filozofii zpět na zem a vrátila jí její smysl: Nalézt pro člověka vodítko, co má dělat, aby mohl vůbec žít jako člověk a hledat svou cestu ke štěstí.
Jak se objektivismus tedy liší od konzervatismu, klasického liberalismu nebo libertariánství?
Objektivismus je v první řadě ucelený filozofický systém, není to jen politická filosofie. Jeho politické vyústění je laissez-faire kapitalismus a minarchismus. Objektivismus nejprve odvozuje pojmy jako svoboda nebo morálka a postupně dochází k tomu, proč máme mít svobodu, proč má být kapitalismus, a proč by měl být zachován stát v minimální podobě. Zároveň jsou ale objektivisté skeptičtí ke snahám změnit věci politickou cestou. Prvotní by měla být filozofie a morálka, a politika může přijít na řadu až mnohem později. Skutečná revoluce se podle objektivistů musí odehrát na filozofických fakultách.
Jaký mají díla Ayn Randové ohlas v dnešních Spojených státech, kde také přibývá všemožných regulací a omezování svobod?
Jestli něčemu pomohla ekonomická krize, tak prodeji jejich knih. Například v roce 2009 se ve Spojených státech prodalo půl milionu výtisků. Na několika amerických univerzitách se dnes už dokonce objektivismus přednáší v hodinách filosofie. A tu a tam se objeví politik, který Ayn Randovou uvádí jako svoji myšlenkovou inspiraci.
