Babiš pro Reflex: Kdybych nebyl v politice, mám větší moc. A byl bych blázen, kdybych udělal levárnu
V prvním povolebním rozhovoru pro Reflex se ministr financí Andrej Babiš (61) svěřuje, jak na sebe vzal označení veřejný blbec, proč ho pán Bůh osvítil, jak zlevnil papír ve státní správě z 87 na 52 korun, co znamená, že se chce stát výkonným premiérem, a proč neskutečně rád rozdává koblihy. Celé interview si můžete přečíst v novém Reflexu, který vychází 2. dubna. Zde je jeho část:
Jaký je váš cílový stav v politice, kdy si budete moct říct: mám splněno?
Pevně věřím, že získám na svou stranu další lidi podobného ražení. Chci, aby ANO fungovalo. Současně nejsem tak naivní, abych si myslel, že když nebudu populární a hnutí bude finančně fungovat i beze mě, že se mě nezbaví. Člověk nemůže čekat vděk.
Cítíte, že ne vždycky jste měl ve výběru spolupracovníků šťastnou ruku?
A kde jsem měl ty lidi brát? Měsíc před volbami jsem byl rád, že jsem naplnil kandidátky.
Někdy se zdá, že personální věci děláte metodou pokus–omyl.
Co je to pokus–omyl?
Když jste za šest let jmenoval pět ředitelů Kosteleckých uzenin.
Sedm ředitelů a co? To není pokus–omyl. Do člověka uvidíte, až když s ním děláte. Můžu vám říct, že brát lidi z globálních firem byla chyba, a proto jsme šli cestou výchovy vlastních manažerů. Pokus–omyl, jak chcete vidět do lidí dopředu? Můžu se teď na něco zeptat já vás?
Určitě.
Všichni ti novináři, co mě kritizují, že jsem ohrožením demokracie, fakt to myslí vážně, nebo to jen dělají naschvál? Já přece nejsem proti politickému systému, jen chci, aby v jeho čele stáli kvalitní lidé.
Tak se vžijte do novinářských zkušeností. Za poslední století tady byla demokracie zhruba 45 let a oni jsou logicky citliví na rizika spojená s koncentrací moci. To je všechno. Navíc jsou vůči vám kriticky naladění novináři v menšině.
Čtete MF Dnes a Lidovky? Máte pocit, že mi nahrávají? Viděl jste tam nějaké oslavné články?
Řekněme, že s vaším příchodem pozměnily linii.
Že mě nenapadají jako ostatní? To je možná pravda, asi nemůžou, ale ostatní noviny tak fungují. Ptám se zase: Píšou deníky MF Dnes a Lidové noviny v můj prospěch? Mimochodem: Všiml jste si, že většinu důležitých rozhovorů a mnou podepsaných článků jsem dával do Práva?
Tak to dělal i Miroslav Kalousek. Ministři financí mají s vydavatelem Práva tradičně dobré vztahy.
Počkejte, počkejte, vy si myslíte, že já mám nějakou moc? Já bych měl podstatně větší moc, kdybych se choval jako velcí kluci (slangové označení pro deset nejbohatších podnikatelů v zemi – poznámka redakce). Ti mají vliv na média, ne já.
Velcí kluci o vás říkají, že jste příliš velký individualista, s nímž nikdy nechtěli nic mít.
Že jsem jako s nimi nedělal velké kšefty? To nedělal. Já jsem introvert, nevyhledávám večírky, to je pravda. Vzpomínám si na karlovarský festival v roce 1994. Byl tam lobbista Kovarčík, kterého jsem znal ještě z osmdesátých let – na ruce zlaté rolexky plné diamantů. A jestli prý nechci být náměstkem ministra. Byl tam taky Klaus, Junek a představitelé velkých bank, kteří tehdy ovládali celou ekonomiku.
No a teď jste jim to nandal a ovládáte zase všechno vy.
Na to můžu říct jedno: můj reálný vliv se přehání. Vždyť jsem členem vládní koalice. Navíc bych byl blázen, kdybych udělal nějakou levárnu. Musíte přece vědět, že žádné ohrožení demokracie nepředstavuji. Kdybych nebyl v politice, mám podstatně větší moc. A tu mediální moc bych mohl použít ve svůj prospěch. Teď nemůžu, protože jsem v politice.
Pane Babiši, jak vám bylo po volbách v roce 2010, když vznikla Nečasova vláda s Kalouskem jako ministrem financí, Vondrou coby ministrem obrany a Bártou na dopravě? Neměl jste pocit, že z nové garnitury nikoho neznáte, a nemáte se tudíž o koho opřít – na rozdíl od Grossovy a Langerovy éry?
Jak neznal? Vždyť Topolánek byl na oslavě mých padesátin.
Ten už v tu dobu byl soukromník. Ptám se, jestli nebylo vaše znejistění po roce 2010 jedním z motivů vstupu do politiky.
Ve vztahu ke státu jsem měl jeden velký zájem – Unipetrol. A to už bylo deset let předtím.
Myslíte, že se vám po letech podaří odkoupit některé části Unipetrolu?
Dejte mi pokoj s Unipetrolem, já už nic nechci.
Říká se, že když ho J&T získá, vy byste od nich mohl zpětně odkoupit Chemopetrol nebo Paramo, které vám tehdy neprodali Poláci.
Ježíši Kriste, absurdní lež. Paramo, rafinérie, která je na zavření? Proč bych je měl chtít? Já děkuji pánu Bohu, že mě osvítil, asi mě má rád, prostě nějak zařídil, že jsem Unipetrol nekoupil. A protože jsem ho nezískal, mohl jsem koupit německou chemičku, která mi minulý rok vydělala tři miliardy před zdaněním. Vy si myslíte, že já bych si dnes mohl dovolit v Česku něco koupit?
Myslíte fabriku, nebo i média?
Média? Dnes? To je absolutně vyloučeno.
Proč jste vlastně v roce 2001 Unipetrol nakonec nezprivatizoval, když vám ho vláda přiklepla? Premiér Miloš Zeman to tehdy avizoval jako vzorovou ukázku, jak se má – na rozdíl od Klausových vlád – správně dělat privatizace. A ono nic.
Především se mnou stát podepsal smlouvy, které nemohl splnit. To jsem ještě podepisoval s ministrem financí Rusnokem. Navíc Chemopetrol byl na bankrot, atd. Když jsem na to přišel, domluvili jsme se, že já jako budu za blbce a vezmu tu neprivatizaci na sebe, rozumíte? Já jsem ty smlouvy se státem mohl podepsat, jít k arbitráži a žalovat stát. To jsem ale neudělal.
