Uprchlická vlna: Klíčové je, že se tolik lidí do Evropy už dostalo
Čech Petr Kostohryz poslední rok a půl šéfuje největšímu uprchlickému táboru Syřanů na území Jordánska u města Zátarí. Má pod sebou zhruba 1500 zaměstnanců a roční rozpočet kolem miliardy českých korun.
V rozhovoru pro nový Reflex popisuje situaci v táboře, život Syřanů v Jordánsku, Libanonu a Turecku, Sýrii po zásahu Ruska i uprchlickou debatu v Česku. Pro Reflex.cz vybíráme pasáž o příčinách uprchlické vlny.
Co přinutilo uprchlíky vyrazit zrovna letos? Frustrace z toho, že se situace v Sýrii nelepší? Zprávy z médií, že to jde? Příběhy jiných, kteří to zvládli?
Jde o kombinaci faktorů. Situace v Sýrii se opravdu nelepší a život v okolních zemích se stává stále obtížnějším, protože lidem docházejí úspory a legálně si vydělávat nemohou. Velká část uprchlíků odchází přímo ze Sýrie, kde před pár týdny vláda oznámila, že nebude pouštět přes hranici lidi, kteří dosud nikdy nebyli v zahraničí.
Pak ale vláda tento nápad stáhla
To sice ano, jenže i tak to vedlo k tomu, že si řada Syřanů řekla, že musejí odejít teď anebo nikdy. Víme taky, že donedávna tradiční cestovní kanceláře v Damašku prodávaly poukazy na cestu do severolibanonského Tripolisu a odtud po moři do Turecka.
Asi nejdůležitějším faktorem je ale skutečnost, že se tolik uprchlíků do Evropy už dostalo.
Ostatní to neměli v plánu?
V Jordánsku byla do jara valná většina uprchlíků rozhodnuta, že se vrátí do Sýrie, jakmile to bude možné. Ale s každým příbuzným, sousedem či známým, jenž zavolá z Německa, že je na místě, si nejeden uprchlík v Jordánsku řekne, že varianta brzkého návratu není asi nejlepší řešení. Jde téměř o psychologickou vlnu, kdy si stále více Syřanů klade otázku: „Nedělám něco špatně, když čekám na návrat domů a nesnažím se dostat do Evropy jako ostatní? Možná vědí něco, co já nevím.“
Proč si uprchlíci vybírají zrovna Německo? Je to jen kvůli vstřícnosti tamější vlády?
Většinou podobné procesy fungují tak, že lidé, kteří se do Evropy dostali, informují ty další. Syrské sociální sítě jsou plné velmi podrobných návodů, jak se kam nejsnáze dostat, jak probíhají azylová řízení apod.
A to Německo?
Dlouhodobě přijímalo nejvíc Syřanů a oni to samozřejmě vědí. Osobně nepovažuji německý vzkaz, že se postarají o všechny, za nejšťastnější, protože vybízí k tomu, aby se lidé vydali na nebezpečnou cestu, kterou nemusejí přežít.
Ti, co zůstávají, věří, že se situace zlepší? Nebo je jen otázkou času, kdy odejdou také?
Z velmi povrchních průzkumů máme dojem, že zhruba polovina rodin zvažuje, zda cesta do Evropy není tím nejlepším řešením. Většina k tomu nemá prostředky a velká část doufá, že budou mít možnost připojit se legálně ke členovi rodiny, jenž se do Evropy už vydal.
Vrací se dnes někdo do Sýrie?
Vzhledem k obtížné situaci v Jordánsku se do Sýrie vrací asi 100–150 lidí denně. Menší část z nich pravděpodobně s cílem dostat se dále do Evropy – často se vracejí do Sýrie, aby prodali majetek a mohli jít dál. Jsem přesvědčen, že jakmile syrská vláda a její spojenci přestanou bombardovat civilní cíle, velká část se do Sýrie vrátí natrvalo.
Na začátku roku odcházeli hlavně mladí muži, teď jsou to celé rodiny. Co se změnilo?
Pokud vím, stále odcházejí zejména nejsilnější členové rodin. Cesta se nicméně díky tisícům lidí, kteří ji zvládli, demytizovala a stala se v očích mnohých adeptů reálnější. Zároveň se podle našich informací i zlepšily, dá-li se to tak říct, služby převaděčů.
Myslíte si, že se chtějí jednou z Evropy vrátit domů?
Nepochybuji o tom, že se většina vrátit chce.
