Ředitel Divadla pod Palmovkou Michal Lang uvádí Laskavé bohyně, zpověď důstojníka SS
Konkurz na ředitele Divadla pod Palmovkou vyhrál před téměř třemi lety, jenže pak mu divadlo vzala voda. Během přestávky vynucené dlouhou rekonstrukcí ovšem herci bez řádného zázemí nastudovali devět premiér, s nimiž hostovali po českých scénách. Na pátek 26. února pak naplánoval režisér, dramatik a hudební skladatel MICHAL LANG premiéru nejočekávanější: Laskavé bohyně. Dočtete se o ní v Reflexu č. 8, který vychází právě ve čtvrtek 25. února.
Téměř tisícistránkový, Goncourtovou cenou ověnčený román Jonathana Littella z roku 2006 musel být nesmírně náročný na dramatizaci.
To jistě byl, ale my přišli takříkajíc k hotovému. Poté, co tu hru uvedli na jaře roku 2014 s obrovským úspěchem ve slovenském Národním divadle, jsem zaúkoloval našeho dramaturga, aby si ji hned nechal poslat. A on mi řekl, že už ten text má! Hned po přečtení jsme oba věděli, že tohle musíme dělat. Laskavé bohyně pro Slováky zdramatizoval skvělý Dano Majling, který se věnuje komiksu, takže má smysl pro příběhovou zkratku. Což bylo v případě devítisetstránkové knihy skutečně třeba – musel spojit některé postavy dohromady a do devíti obrazů dostat velmi náročný příběh.
A ten ve zkratce zní?
Právník Maximilien Aue se stane nacistickým důstojníkem a podílí se na vyvražďování židů, načež o tom napíše paměti, v nichž ovšem není ani stopy po pokání. Hra je studií toho, jak se z kultivovaného člověka, který je vzdělaný a rozumí vážné hudbě a poezii, stane nácek a vrahoun. Homosexuál a člen zpravodajských služeb SS Aue prostě jen plní rozkazy shora – nejdřív zabíjet muže, pak zabíjet všechny, pak se s tím vyrovnat. Naše obchodní oddělení přijímalo můj nápad tuhle hru uvést s velkými pochybami. Protože pokud jde o kontroverznost, chybí v ní snad jen pedofilie. Jinak je tam všechno.
Dosud se na Palmovce připravovaly maximálně čtyři nové inscenace za sezonu. Nyní chystáte jenom v prvním pololetí roku 2016 šest nových titulů…
Máme nové logo, tvořené písmeny PP – a ta kromě „Pod Palmovkou“ znamenají i „pilně pracujeme“. Herci mají jazyky na vestě, čekám, kdy mě budou lynčovat. Co měsíc, to premiéra. Chtěli jsme mít silný repertoár, až budeme moci otevřít, aby nás příprava nových věcí nezdržela další dva roky. Začali jsme kontroverzními Spolupracovníky, faustovskou hrou Johna Hodge o manipulaci a o fiktivní spolupráci Stalina a Bulgakova. S návratem na domovskou scénu nám také ohromně pomohli režisér Petr Zelenka a Jiří Langmajer, jejichž společná práce, černá komedie FUK! o čtyřech trumfujících se kamarádech, sklízí chválu kritiky a je na dlouho dopředu vyprodaná. Občas to bylo, pravda, trochu bláznivé a hektické – třeba jednu neděli večer měla proběhnout premiéra Othella, až ten den ráno se to nasvítilo s herci a dalo se to dohromady s hudbou a se světly, což se běžně dělá týden. Ale co člověka nezabije, to ho posílí, a o hercích to platí dvojnásob.
