Video placeholder
Ivan Bartoš vystudoval magisterský obor informační studia a knihovnictví na UK. Je spoluzakladatel České pirátské strany. Od založení v roce 2009 do roku 2014 a znovu od letošního dubna je jejím předsedou. Současně pracuje jako marketingový ředitel AirJobs.cz, „českém LinkedIn“. AirJobs získal cenu IT projekt roku 2015.
Na politicích v Evropě i v ČR mi vadí, že jejich strany pobírají velké množství peněz, ale nepoužívají je na výkon politiky.
Líbí se mi, co ten hacker nebo skupina hackerů v kauze Panama Papers udělali. A doufám, že je nikdy nechytnou.
3 Fotogalerie

Pirát Ivan Bartoš: Doufám, že "panamské" hackery nechytnou. Prospěli společnosti

Miroslav Cvrček

Na začátku dubna se do čela České pirátské strany vrátil Ivan Bartoš (36). Je to skutečný pirát. Divokým mládím ho provázely lehké drogy, důvěrný vztah měl i k alkoholu. Milovník hudby ochutnal při policejním zásahu na slavném „Paroubkově“ CzechTeku v roce 2005 i slzný plyn. A když mluví, je to jako kanonáda z pirátského děla.

Kauza Panama Papers, tedy únik informací o firmách operujících v tzv. daňových rájích, hýbe světem.  Je zveřejnění správné?

Je to společensky prospěšné. Slušný hacker samozřejmě nezveřejňuje všechna data – tedy včetně lidí, kteří s tím nemají nic společného. Pokud je ale takový únik společensky přínosný, tak je to ospravedlnitelný čin. Člověka, jenž by spáchal atentát na diktátora, by asi za vraždu nikdo nesoudil. I když se snažíte dělat dobrou věc, může se u toho stát něco špatného. Proto jsou odstupňované tresty za škody v závislosti na okolnostech. Člověk může mít hlad, člověk tu věc v danou chvíli potřebuje pro někoho jiného. Je tu samozřejmě řada důvodů, proč nekrást. Ale určitě v daném případě existují pro a proti. A zase nelze paušálně říct, že je žádoucí zveřejňovat veškeré informace – zvlášť informace o lidech. Ale třeba politici by měli jednat transparentně.

Samotné hacknutí je podle legislativy trestný čin. Je to překonání zábrany zcizení cizích dat. Mělo by tomu snad být jinak?

Pokud bude nalezen člověk, který ta data získal, tedy spáchal hackerský útok, bude patrně odsouzen podle práva. My s ním můžeme soucítit, veřejnost na soudce může vyvíjet tlak nebo žádat následně milost. Aktéři největších leakovacích kauz cestují po světě, hledají země, jež je budou chránit a nevydají je Američanům, protože podle platné americké legislativy by v dané chvíli byli souzeni. Použiju opět extrémní argumentaci: Milada Horáková byla odsouzená k smrti podle tehdy platné legislativy. Samotná legislativa dané země o tom činu nemusí vůbec vypovídat. Za krádež se u nás také nesekají ruce. Mně osobně se to, co ten hacker nebo skupina hackerů udělali, líbí. A doufám, že je nikdy nechytnou.

Celý rohovor s Ivanem Bartošem o jeho politických ambicích nebo názoru na Andreje Babiše čtěte v tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 14. dubna.