Jiří Rusnok: Epizoda s úpravou kurzů se v Česku trochu démonizuje
V bankovní radě České národní banky pracuje od roku 2014, od letošního července stojí i v jejím čele. Nový guvernér Jiří Rusnok říká, že mu právě skončila “mediální karanténa”, takže už “může mluvit”. Jenže kdyby rozhovor poskytl jednotlivě všem, kteří o něj měli zájem, asi by byl vytížen až do Vánoc. U neformální snídaně tak vysvětloval, jaké jsou jeho priority a jak se dívá na to, že si někteří lidé myslí, že svou funkci dostal od prezidenta Miloše Zemana za odměnu. Více na: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/jiri-rusnok-epizoda-s-upravou-kurzu-se-v-cesku-trochu-demonizuje-1307935#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
“Nabízí se to, vím, ale já sám jsem tuhle myšlenku prezidenta slyšel někde v televizi ještě před volbami a pak se ty události prostě už vyvinuly nějak dál,” konstatuje.
Stihnul jste být ale ještě premiérem úřednické vlády.
Ano, to byla vsuvka, co vznikla na základě jiných nepředvídaných událostí. A kdyby nebyla, nic by mi nechybělo. Možná nějaké adrenalinové zážitky. Já nemám pocit, že bych něco dostával za odměnu. Ale to si každý musí přebrat sám.
I přes “určitou” blízkost s prezidentem Zemanem se spolu rozcházíte v názoru na kurzové intervence.
Ano, ale říkám vždycky, že tento nástroj byl použit za velmi specifických podmínek a je dočasný. To znamená, že časem, až to podmínky umožní, bude opuštěn.
Žádné politické tlaky na změny nastavené politiky ČNB tedy nevnímáte?
Ne. Jsem ve svém druhém mandátu, žádný další mít nebudu, takže i z tohoto ohledu žádný tlak nepociťuji. Navíc toto není politický mandát typu někoho voleného. My tady nedosahujeme nějakých cílů a kvantitativních ukazatelů. Jde o to zajistit věci, které nám ukládá ústava - prioritou je cenová stabilita, a to v tom smyslu, že se ji budeme vždy snažit nastavit tak, aby podporovala hospodářskou stabilitu a ekonomický růst. To je klíčové. Zdůraznil bych finanční stabilitu, která se nikdy předtím tolik neprojevovala, protože to nebylo potřeba. Ale v dobách, v jakých žijeme, bude potřeba “makroobezřetnostní” politiky narůstat. A další věcí je dohled. Kvalitní a byznys friendly, férový dohled nad finančním trhem.
Měnová politika je dnes mimořádně uvolněná, přesto se zatím nedaří vrátit inflaci do cílového pásma. Kde je ten zásadní problém?
U nás je to poměrně jasné. Když uděláme rozklad inflace vidíme, že jádrová inflace se drží nad jedním procentem a předpokládám, že postupně poroste. To, co nás přetlačuje, jsou dovozní ceny - mimořádná situace v surovinách, ale nejen v nich. Vidíme klesající ceny průmyslových výrobců po mnoho čtvrtletí na úrovni eurozóny. A to je klíčový vstup, co vstupuje do české ekonomiky a ten byl dosud tak silný, že naši uvolněnou měnovou politiku přetlačoval. Ale věříme, že bude přece jenom působit i v tomto směru a myslím, že naše prognózy vypadají dost spolehlivě a postupně se k nějaké rozumné hodnotě inflace dostaneme. Protože přece jenom mzdy začaly růst tak, jak jsme očekávali a myslím, že to postupně prosákne i do dalších nákladových položek. Pokud nedojde k nějakému dalšímu externímu šoku, jsme na cestě k cíli.
Obecně vidíme ve vyspělých zemích určité změny, které neumíme úplně dobře vysvětlit. Zjevně nám klesají ty přirozené míry výnosů, úrokové míry, které kdysi byly výš než dnes. Klesá potenciál růstových ekonomik a to vše se odráží v nízkoinflačním prostředí. Ale nakolik je to vyvoláno primárně jen poklesem vstupů, čili určitou krizí komodit a nakolik dalšími faktory, to neumíme úplně perfektně odlišit. A chce to ještě nějaký čas.
Konec intervencí stále směřujete k polovině roku 2017, či na později?
Myslím, že to spíš bude v druhé polovině roku 2017. Naše prognózy ukazují, že v tomto období se dostaneme na cíl, který máme. A věřím, že na něm budeme dostatečně robustně, abychom mohli závazek opustit a pracovat se standardními nástroji. A přitom zachovat relativně stabilní měnové podmínky.
