Miroslav Kalousek: Babiš jako ministr financí stále selhává
Vztahy ve vládě se podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zhoršují, kabinet nekomunikuje. „Ministr financí se nedokázal dohodnout s premiérem ani na tak zásadní věci, jako jsou základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok,“ připomíná. Nápad Andreje Babiše, aby měli celníci stejné pravomoci jako policisté, označil za absurdní. „Správce daně nemůže k daňovým poplatníkům přistupovat tak, že jsou všichni zločinci. To by se efektivita výběru daní prudce snížila.“
Politická bitva o podobu finančního plánu na příští rok vstupuje do předposlední fáze. O návrhu šéfa státní pokladny Andreje Babiše doplněného o požadavky jednotlivých úřadů začne jednat vláda. Babiš už na jaře avizoval, že schodek přes 48 miliard je ochoten o dalších jedenáct zvýšit, což udělal. Překvapilo vás něco na dosavadní debatě o rozpočtu?
Bohužel ne. Vláda už si v Poslanecké sněmovně prosadila zvýšení výdajových limitů, takže opět porušila zásadu, kterou kdysi prosadil někdejší sociálnědemokratický ministr financí Pavel Mertlík. Tehdy bylo dohodnuto, že vládě je potřeba stanovovat nejen deficity, ale i výdaje. Má to jednoduchý důvod. V okamžiku, kdy se ekonomice daří lépe, by příjmy z této prosperity neměly jít na zvýšení výdajů, ale na snížení salda. Jediné vlády, které výdajové limity dodržovaly, byly Topolánkova a Nečasova.
Takže se vytvářejí jen další dluhy?
I když se mírně snižuje nominální deficit, strukturální deficit se nezlepšuje. Platí, že když mají socialistické přerozdělovací vlády více peněz, nepoužívají je ke snížení salda nebo ke strukturálním změnám, ale projedí je. Že vláda nevyužívá růstu lépe, je hrozná škoda. Kvůli takovému chování před rokem 2008 jsme pak museli velmi bolestivě šetřit. Souhlasím, že v době krize může být deficit vyšší. Ale jen tehdy, má-li vláda v dobách růstu snahu ho prudce snižovat nebo i vytvářet přebytky. Socialisté, kteří se odvolávají na keynesiánskou teorii, si z ní vždy berou jen jednu půlku: že se má ve zlých časech utrácet. Problém je, že utrácejí i v dobrých časech a tak dlouho, než jim ty cizí peníze dojdou.
ČSSD ale namítá, že hlavně Nečasova vláda to se škrty přehnala a přiškrtila ekonomiku. I v ODS jsou slyšet názory, že úspory byly zbytečně drastické. Připustíte, že to tak bylo?
Kdybychom tenkrát věděli to, co víme teď, stabilizace nemusela být tak rychlá. Tempo bylo 60 miliard ročně. Ano, jsem ochoten diskutovat o tom, že to mohlo být 40 miliard. Můžeme se bavit o rychlosti konsolidace veřejných rozpočtů, ale rozhodně ne o trendu, tedy o směřování k vyrovnanému hospodaření. Na to se Andrej Babiš totálně vykašlal. Vláda, v níž sedí, neměla právo strukturální deficit zhoršovat. My jsme řešili dluhovou krizi státu a zoufale bojovali o důvěru finančních trhů. Projevilo se to v roce 2011, kdy nám agentura Moody’s jako jediné zemi Evropské unie zvýšila rating o dva stupně. S tím ostře kontrastuje to, že na konci července agentura Fitch rating o jeden stupeň snížila. To je skutečné vysvědčení rozpočtové politice této vlády. V okamžiku, kdy ministrovi financí klesne rating, má rezignovat.
Když se nedávno ukázalo, že rozpočtový přebytek je téměř 76 miliard, označil se Babiš za nejúspěšnějšího ministra financí od vzniku České republiky. Má k tomu důvod?
Přebytek vznikl jak z vyšších příjmů, o něž se vláda nezasloužila a jen se jí přihodily, tak z toho, že v první polovině roku nerealizovala žádné investice, které si narozpočtovala. Podíváme-li se na analýzy, úspěchy způsobené aktivní politikou vlády tam nenajdeme. Důvodem je ekonomický růst a neschopnost investovat. Myslím, že úspěch ministra financí stanovují ratingové agentury. Pokud vím, Babiš je první ministr, za něhož byl rating snížen. Za ministrů Bohuslava Sobotky a Eduarda Janoty byl stabilní a za Kalouska byl zvýšen o dva body.
