Pět let a pryč, říká jeden z nejrespektovanějších českých manažerů Bohumil Kratochvíl
Maximální doba životnosti špičkového manažera je pět let, tvrdí Bohumil Kratochvíl (59), vlivný manažer v oblasti energetiky. V rozhovoru pro Reflex zdůvodňuje, proč na šéfovi firmy musí být vidět emoce, a říká, že stačí pracovat jen osm hodin denně.
Kdysi jste prohlásil, že generální ředitel může být ve své funkci jen pět let. To je poločas rozpadu špičkového manažera?
To je moje životní zásada – nebýt v podobné funkci více než pět let. Za tím si stojím a všude tento přístup prosazuji. V první řadě na sobě.
Co se v těch pěti letech má odehrát?
První rok se rozhlédnu a nastartuji klíčové změny. Druhý je zavedu do praxe, třetí ladím, čtvrtý najdu svého nástupce a pátý rok firmu opouštím. To se týká nejen generálního ředitele, ale i jiných vrcholných manažerů. Rozhodně bych jako majitel s nikým neuzavíral smlouvy na delší dobu než pět let.
Co když tuhle hranici manažer překročí?
Ve většině případů se z něj stává udržovač, byrokrat a firma pod ním začne stagnovat. Znám řadu původně kvalitních manažerů, kteří se dostanou do zlaté klece, mají status, dost peněz, ale nemají už sílu uvažovat o změně. Pět let je takový správný manažerský cyklus. Vy firmu poznáte, přenastavíte, vyladíte a předáte dál. A možná ještě nejdůležitější věc: po pěti letech nemusí člověk přehodnocovat svá předchozí rozhodnutí. Přehodnocování vlastních rozhodnutí je totiž těžší než vytvářet nový systém. Jiný člověk přijde a řekne: Vidím to jinak, pojďte jinou cestou, takže pro věc spíš získá zaměstnance než ten, který tam celou dobu seděl.
Koho všeho se týká pravidlo pěti let?
Odlišoval bych dvě věci – jestli jste manažer ve vrcholové pozici, nebo odborník srostlý s firmou. Při své práci se potkávám s jadernými inženýry na nižších úrovních řízení a tam pravidlo pěti let neplatí.
Jak uvažujete, když přicházíte do nové firmy, kam vás poslal majitel? Něco ve stylu: jdu na„dobyté“ území, kde třetinu lidí vyhodím, třetinu povýším a třetině dám šanci se projevit?
Tak za prvé: podnik, kam přicházím, nepovažuju za „dobyté“ území, o čemž se snažím přesvědčit i vlastníky. Vždycky říkám: Je to prostor, který musíme rozvíjet, ne dobýt a vykořistit.
Přivádíte si s sebou svůj tým?
Jen výjimečně. Primárně jsem se snažil hledat ke spolupráci lidi ve firmách, do nichž jsem přišel. Pokud se to nepodaří na úrovni GŘ minus jedna, tak na úrovni GŘ minus dva už lidi najdete.
Co to je GŘ minus?
Generální ředitel, pak první a druhá linie jeho podřízených.
Takže jste přívržencem klidného převzetí moci?
Jak kdy a jak kde. Mám za sebou tři podobně špičkové pozice a všude to bylo jiné. Na první jsem vytvořil stabilní tým, který je tam dodnes. V další firmě bylo jedenáct ředitelů a za tři čtvrtě roku už jenom pět a z nich jen dva původní. Firma byla přeorganizovaná, takže jsem musel různé úrovně zrušit. Obecně řečeno: v první řadě se zaměřuju na organizační strukturu, od toho se odvíjejí personální změny.
Celý rozhovor s Bohumilem Kratochvílem najdete v tištěném Reflexu č. 22, který vyšel ve čtvrtek 1. června.
