Zbourat Libeňský most je jako rozebrat Karlštejn, tvrdí architekt Vít Máslo
Architekt Vít Máslo (54) založil své první studio hned v roce 1990. Od té doby se podle jeho návrhů postavily desítky rodinných domů nebo kancelářských budov, nejvíc v pražských Holešovicích, kde léta pracuje i bydlí. I proto je jedním z nejhlasitějších odpůrců plánu náměstka primátorky Petra Dolínka na zbourání Libeňského mostu. A také bojuje proti nesmyslným regulacím, které brání v Praze stavět.
Prahou aktuálně hýbe spor o zbourání Libeňského mostu. Vy jste radikálně proti. Proč?
Jasně že se nesmí zbourat! A to říkám já, velký příznivec bourání. Především jde o jediný kubistický most na světě a zbourat ho by bylo neuvěřitelné barbarství! Nemůžu si pomoct, ale pro mě je na úrovni Karlova mostu, jenž je taky neustále ve stejně dezolátním stavu, ale určitě se nezbourá. Jde o slušnost, o kulturu. Kubismus je naše zlato. Máme nejvíc kubistických staveb na světě. A o ně musíme pečovat stejně jako o Karlštejn – tedy pokud se chceme považovat za kulturní národ. Navíc Libeňskému mostu letos bude devadesát let! Proč z toho neudělat strategickou zakázku vlády ke stému výročí vzniku Československa? Sice mě štve, že najednou jsem v jednom šiku s aktivisty, ale to, sakra, nedokážeme opravit jeden most, který by Číňané za stejnou dobu stihli postavit dvakrát, a ještě z něj pořídit kopie?! Tahle kauza ukazuje, jak nejsme schopni spravovat své životy, natož naše město. Takže říkám: „Pojďme semknout národ jako při Národním divadle a most zachránit!“
Proč vás štve, že jste v jednom šiku s aktivisty?
Hlavně ať se staví! Jako mladej jsem taky protestoval. Praha se ale umrtvila. Nic se tady neděje! Chudneme! A ovládají nás levičácké nálady. Aktivisté a populisté generují nové a nové regulace. Problémem Prahy je, že je to řídké město. Proto je strašně drahá na údržbu. Stojí za tím levičáci a jejich letitý boj proti developerům a strach z čehokoli nového – proto se tady nestaví. Oni tím přitom paradoxně ochuzují své voliče, kteří si prostě nemají šanci koupit byt za rozumných, dostupných podmínek. Ty, kteří prostředky mají, to netrápí. Místo toho, abychom všichni šli dopředu a bohatli, vracíme se k představě rovnostářství. Vyvolali jsme si stav regulací, kdy není možné nic. Nemůžete stavět uvnitř brownfieldů, tedy na lokalitách, které v podstatě ekologicky zatěžují město. Praha se zbytečně roztahuje do krajiny.
Do krajiny se Praha roztahuje už od devadesátých let. Máte pro to vysvětlení?
Celý byznys byl v minulosti postaven na starém územním plánu – původně bolševickém –, ze kterého pak žila stará ODS. Pole za Prahou vybarvovala na červeno, aby se tam mohlo stavět. Na druhou stranu se bývalý primátor Bém alespoň snažil něco postavit, například tunel Blanka, a svým způsobem to bylo lepší než dnes. Když sem přijedou kolegové ze světa, udiveně zírají: „Kolik že máte lidí na hektar? Šestapadesát? Jak to, že to funguje? Jak to, že vám jezdí tramvaje, teče voda?“ Normální hustota města je totiž dvojnásobná až trojnásobná, když bereme v potaz zastavitelnou plochu. Takhle si tu žijeme z podstaty a padají mosty! Ne jeden, co vím, je jich v dezolátním stavu osm. Praha má sice na účtech 30 nebo 40 miliard, ale musí dostavět spoustu infrastruktury, a to včetně okruhů! Každý most je, řekněme, za tři miliardy! Teď si to vynásobte osmi. A to jsou jenom mosty. Čekám, až si to nějaký ekonom spočítá a řekne: „Hoši a děvčata, nemáme prachy!“ Pak si budeme muset říct, jaké jsou priority. Jsem přesvědčený, že se nakonec stejně přijde na to, že je to právě hustota zástavby, která umožní lidem získat dostupné bydlení. Potřebujeme i lidi z ciziny, jejich různost, aby sem přinášeli nové technologie a zkušenosti. Ale bydlet tady chtít nebudou, nebude-li kde. Radši odjedou do Vídně, Mnichova, Budapešti, Krakova, co já vím kam.
Přece ale nemůžeme jedním šmahem zrušit všechny regulace…
Jasně že nějaké regulace jsou nutné, ale vezměte si, že za první republiky bylo asi tak tisíc zákonů. Dnes jich máme dva milióny! Sněmovna je schopna vygenerovat každé volební období milióny různých pozměňovacích návrhů, což vede k degeneraci společnosti. Aby něco fungovalo, potřebujete jednoduchost. Politika je degradovaná, jak tam vlezeš, jsi okamžitě lump. Není jediný politik, jenž by odešel se ctí. Premiéry i primátory jsme si rozsekali na hadry. Jasně že si za to většinou můžou sami. Ale podívejte se třeba na Hudečka. Má trestní stíhání za něco, co kolektivní orgán odhlasoval proto, aby se v Praze uspořilo kvůli Opencard. Nemá žádnou trafiku, vrátil se do Olomouce, kde učí na škole, protože si tady nemůže dovolit bydlet. A je to, myslím, pořád slušnej člověk. Je chytrej, vystudovanej geograf, což znamená, že umí číst mapu, což je pro primátora daleko lepší kvalifikace než být doktor nebo učitel.
Celý rozhovor s architektem Vítem Máslem si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 3. května.
