Michal David: Zemanovi jsem ve volbách fandil. Nevím, proč se z mého vyznamenání dělá takový humbuk
Se zpěvákem Michalem Davidem (58) máme pár věcí společných: narodili jsme se v šedesátkách, tedy před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy, za mlada, v raných osmdesátkách, jsme chodili na diskotéku do pražského hotelu Ambassador, přezdívaného Ambík, kromě jazzu máme rádi soul a funky, zvlášť třeba Earth, Wind and Fire, rádi pijeme rum Zacapa, ale taky se najde spousta věcí, na kterých se opravdu neshodneme: každý to máme jinak s názorem na Miloše Zemana, na normalizační pop i na geopolitické směřování Česka.
Potkali jsme se na místě činu, v lobby hotelu Ambassador. Zjevem mi připomíná anglického herce Boba Hoskinse, což okomentoval: „Já jsem světskej, to mi nikdo neodpáře!“ Byl pátek odpoledne, dorazil hned po pohřbu Jana Kočky, vnuka šéfa mocného gangu Václava Kočky, kde zpíval. I proto jsem respektoval smutek a neprobíral s ním etický smysl opulentního pohřebního průvodu na památku muže, jenž zavinil tragickou dopravní nehodu, při níž sám zahynul. Přesto se během našeho setkání několikrát rozčilil a opakovaně chtěl končit rozhovor se slovy: „Napište si tam, co chcete!“ Vítejte v hlavě Michala Davida!
U příležitosti státního svátku připomínajícího sto let od založení Československé republiky převezmete vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. Neuvažoval jste o tom, že ho odmítnete?
Vyznamenání od prezidenta se neodmítá. Myslím, že všude na světě, v Itálii, ve Švýcarsku, v Německu nebo v Americe, je ctí dostat takové vyznamenání, jenom u nás se pořád diskutuje. Nevím, proč se z toho dělá takový humbuk. Vyznamenání si vážím, protože si myslím, že je oceněním za dlouholetou práci.
Ale například zpěvák Vladimír Mišík vyznamenání odmítl, a režisér Jan Němec ho dokonce na protest proti postojům Hradu vrátil.
To je každého věc. Zaplať Bůh, že žijeme ve svobodné zemi, kde si každý může za svým postojem stát, což je v pořádku.
Když jsem si včera povídal s kamarádem, říkal mi: „Zeptej se Michala Davida, zda si uvědomuje, že prezident Zeman ho užívá k dalšímu rozeštvání společnosti.“
Já si to nemyslím. Já si myslím, že společnost se štve sama proti sobě. Objel jsem celý svět a nikde nic podobného nezažil.
Není to tak, že vás odměnil za to, že jste mu zpíval na druhé prezidentské inauguraci?
Prosím vás, asi takhle: pana prezidenta Zemana zvolilo 54 procent národa, což je přes dva milióny voličů, a pokud by měl každého odměnit za to, že mu dal hlas, byl by to absolutní nesmysl. Já mu fandil, v době voleb jsem šel i do duelu s Milanem Šteindlerem, protože jsem si nemyslel, že by pan Drahoš byl ten pravý.
Vám nevadí Zemanovy proruské postoje?
… já vás zarazím. Pojďme se bavit o muzice! Nejsem politik, abychom si rozuměli. Tak pojďme politiku vynechat. Ale jestli je proruský, nebo proamerický? Vždycky jsme pod někým byli, ať už pod Rakouskem-Uherskem, pod Německem, pak nás šoupli pod Rusko, což si dohodli pánové Churchill, Roosevelt a Stalin. Do toho jsme taky nemohli mluvit. Jako malá zemička vždycky budeme k někomu patřit, takže tohle já neřeším.
Celý rozhovor s Michalem Davidem si přečtěte v tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 18. října.
