Video placeholder

Milující ukrajinská Máma hledá svého syna: Zabili ho? Je zraněný v zajetí? Seriálová road movie, jež musíte vidět

VERONIKA BEDNÁŘOVÁ

Nesmírně divácky úspěšný ukrajinský seriál Máma, který právě vysílá Česká televize, začíná výbuchem. Píše se rok 2020, válka v Luhanské oblasti trvá už dlouho a voják, který ve videu přeje mamince všechno nejlepší k narozeninám, to přání ani nedokončí. Hlavní hrdinka seriálu, úspěšná žitomírská lékařka, chiruržka Nina pak volá svému synovi každou hodinu, ale nemůže se dovolat ani ze zbrusu nového mobilu. Vzápětí se ukáže, že syn upadl do zajetí na nekontrolovaném okupovaném území v Luhansku a jí nezbývá než „čekat a modlit se“. Jenže Nina v podání vynikající i fyzicky velice osobité ukrajinské divadelní hvězdy Olesie Žurakivské nečeká, ale jedná.

Tak začíná dramatická seriálová road movie matky za ztraceným synem natočená podle tisíců skutečných příběhů rodin na současné Ukrajině. Nina se vydává sama autobusem a vlakem, dostává se do Luhansku tři kilometry od bojové linie, kde je nucena zůstat taky v podstatě jako zajatkyně, protože v tamní nemocnici už nejsou žádní lékaři, a tak se jim chiruržka hodí…

Seriál režiséra Tarase Tkačenka, který v seriálu také hraje, je jistě lépe napsaný než natočený. Není z filmařského hlediska nijak výjimečný, používá spíš zastaralé vyprávěcí postupy a sentimentální flashbacky, ale je velice emotivní a psychologicky přesný. Zásadním způsobem pomáhá pochopit realitu současné války na Ukrajině přes běžnou rodinu, dozvídáme se ale i o obecnějších věcech – ve třetím díle je například velice dobře popsána manipulace ruské televize.

První dva díly seriálu Máma byly k vidění už loni na podzim v Brně (ještě před ruskou invazí na Ukrajinu) na 4. ročníku festivalu televizních seriálů Serial Killer, kde k Mámě přijela i delegace ukrajinských tvůrkyň, které před publikem mluvily o tom, že svůj seriál vytvořily podle reálných matek: podle jejích odhadů bylo v té době už 20 000 mrtvých ukrajinských vojáků. Zajímavé pak je, že jejich hlavní postava vytváří úplně jiný obraz matky-hrdinky, než na jaký jsme byli zvyklí třeba ze 2. světové války. Současné ukrajinské matky nejsou unavené ženy v šátcích: jsou to 40–45leté ženy plné síly, v produktivním věku, pracovně úspěšné, s láskou k moderním technologiím a touhou užívat si života i bojovat za svoji rodinu.  

Seriál Máma podpořila ukrajinská veřejnoprávní stance i ukrajinské ministerstvo kultury s cílem tematizovat už osm let probíhající konflikt a vysvětlit širší veřejnosti naléhavost celé situace; netušili, že už za rok od vzniku seriálu bude vše jinak. Osm padesátiminutových dílů najdete od 19. května každý čtvrtek na ČT2 v nepříliš povedeném českém dabingu a posléze na iVysílání. Není to jednoduchá podívaná a stojí za to.