Smysl pro tumor: Ve 25 letech se chcete bavit, ne bojovat o život. Nový seriál ČT se dotýká nás všech
Jaký by byl váš studentský život, kdyby se najednou všechno zastavilo? Jak byste v pětadvaceti zvládali boj o život, ozařování, chemoterapie, hysterickou matku a ujíždějící pracovní vlak? Dívejte se na český rodinný komediální seriál režisérky Terezy Kopáčové a scenáristy Matěje Podzimka Smysl pro tumor s Filipem Březinou, Jiřím Bartoškou, Terezou Brodskou a dalšími; víc se dozvíte ve videu prvního letošního dílu pořadu Seroš X.
Belgickému scenáristovi Leanderu Verdievelovi bylo třiadvacet, když mu byl diagnostikován nádor v dutinách. Všiml si pak, že lidé o něm i jeho rakovině mluví šeptem; o své komplikované dvouleté léčbě pak napsal komediální seriál Smysl pro tumor, který vyhrál dvě mezinárodní ceny, Emmy a Prix Europe. Diagnózu v seriálu ponechal totožnou té své, jen z hlavního hrdiny udělal místo scenáristy elitního studenta medicíny – a vy teď můžete SMYSL PRO TUMOR vidět v historicky první zahraniční mutaci od 7. ledna v České televizi a na iVysílání.
Před dvěma lety totiž byly první dva díly belgického originálu Smysl pro tumor k vidění na 4. ročníku brněnského festivalu Serial Killer a diváci se tehdy z půlky smáli jako blázni a z půlky plakali. Už tehdy se mluvilo o českém remaku.
Scenárista Matěj Podzimek vzácný, protože ryze autentický scénář lokalizoval s citem i s pokorou k originálu. Dodal současnou hovorovou češtinu, hlášky, vtípky, trochu domácích emocí, lehce rozvinul dějové linky Filipových přátel, kolegů a hlavně rodičů, pozměnil taky drobnosti díky medicínským pokrokům v léčbě. Většina motivů (otcova továrna na kachličky) ale zůstává zachována – dokonce i oblíbený Filipův sport, ragby – možná i proto, že jeho obliba je v Česku na raketovém vzestupu.
Český, svižně, klipovitě a bez kudrlinek natočený Smysl pro tumor, respektive ty čtyři díly, které jsme měli možnost vidět, pak někdy ukazuje realitu trošku natřenou narůžovo, ale právě v tom je jeho nenásilně destigmatizující kvalita. Je natočen lehounce a se spoustou vizuálních vtipů, vyprávění pak rytmizuje ne scénická hudba, ale současné hity: vždyť hlavním hrdinou je 25letý kluk, který se chce bavit, a ne zvracet po chemoterapii.
Velkým lokálním hrdinou Smyslu pro tumor je fotogenický Hradec Králové, v jehož barech, v nemocnici a na ulicích se odehrává, hlavní devizou jsou ale herci pod vedením režisérky Terezy Kopáčové. Na obrazovce se poprvé v tak zásadní roli objevuje Filip Březina jako sebevědomý a hodně ambiciózní student medicíny Filip Kalina, který má v prvním díle až nesnesitelně zdravé, floutkovské sebevědomí. Rodiče Filipa pak ztvárnili – zjevně s chutí a fakt roztomile – Tereza Brodská a Pavel Řezníček. Jsou takovým zabezpečeným, podporujícím párem, který má ale taky svoje osobní problémy, což s sebou přináší zajímavý, trochu absurdní podtón. Filipovu utahanou a věčně uspěchanou starší sestru si pak nonšalantně střihla Natálie Řehořová, lékařského boha, profesora, na jehož praxi se Filip touží dostat, ale kvůli rakovině nemůže, pak (v netradiční roli) Robert Nebřenský.
Už od druhého dílu se rozvíjí další zásadní dějová linka ležícího pacienta s tumorem na mozku Antonína Vaňka, kterého stoicky a s velkou grácií i chutí hraje Jiří Bartoška, zásadní roli tam má i jeho pragmatická, životem docela otřískaná vnučka, tu hraje Alžběta Malá (kterou si možná pamatujete ze seriálu České televize Pět let). Asi dojde i na milostnou zápletku jako z romantické komedie.
Inovativní na českém Smyslu pro tumor je, že v závěru každého dílu o dost plastičtěji, než si to pamatuju z těch prvních dvou dílů belgického originálu, mluví skuteční, reální mladí čeští pacienti, spojení v české neziskové platformě Fuck Cancer. Seriál tak díky režisérce Tereze Kopáčové získává výrazný, zajímavý, ryze dokumentární doplněk.
Ten seriál se s přehledem vymyká všemu, co bylo na tohle téma u nás zatím natočeno a už po prvním dílu je jasné, že se téma osobně dotýká nás všech: tím nemyslím jen jako pacientů, ale třeba i jako rodinných příslušníků nebo lidí v blízkém okolí. Belgický scenárista Leander Verdievel mi při našem nedávném rozhovoru pro tištěný Reflex řekl, že největší radost má, že se mu seriálem v Belgii podařilo zbořit letitá tabu, která se onkologických onemocnění pořád drží; k něčemu podobnému určitě dojde i u nás.
