Pan Drsňák
KDYŽ CHCETE BÝT ŽRALOK, OBČAS VÁS TO SEŽERE
„Na koho si, kurva, myslíš, že čumíš?“ je běžné otevření jeho pracovních schůzek. Svět je pro tohoto muže věc, jež musí být dobyta a podrobena. Pohrdá slabostí i většinou pravidel, která jsou tu pro druhé, ale nikoli pro něj. Jeho přirozeným prostředím jsou velké nadnárodní korporace – tady je šplhání z větve na větev na úrovni středního a vyššího managementu přesně tím sportem, jejž má rád.
Ale k vidění je i v menších firmách, kde bojuje drobnější, ale o to nelítostnější souboje s konkurencí. Jeho mentalita je hodně blízká mongolským nájezdníkům z 15. století a po třech panácích se jim často blíží i inteligencí. Pohrdá slabými, což jsou všichni kolem něj včetně žen, jichž se navíc občas bojí (koneckonců také ho vychovávaly). Právě mužům, jako je on, vděčí stále se rozšiřující počet podniků nabízejících masochistické sexuální zážitky za neustálý přísun financí.
