Politici nastolili psychoteror, říká zpěvák a bojovník s koronavirovými restrikcemi Daniel Landa

V neděli 10. ledna jste spolupořádal na pražském Staroměstském náměstí demonstraci proti restrikcím, které vyhlašuje vláda v rámci koronavirové pandemie, a nadále se snažíte na politiky tlačit, aby uvolnili opatření a řešili krizi zcela jinak. Jaké jsou hlavní důvody vašeho odporu?

Chci, aby byly okamžitě odvolány plošné restrikce, které devastují naši zemi i lidi v ní a jdou úplně mimo rozum. Dalším důvodem je ukázat jednotu. Jednotu všech, které vláda nesmyslně zavírá plošně, místo aby to dělala cíleně. Ať jde o školy, živnostníky, firmy, umělce, divadla, galerie, kina, hospody, fitness centra, nebo skiareály. Věci se přece dají dělat rozumně a zodpovědně. Lidi musí cítit, že v tom nejsou sami. Jenže my jsme zrazováni vlastním státem.

Demonstrace bývají především odrazem toho, že situace ve společnosti je napjatá. Jak napjatá je v Česku?

Je velmi napjatá, protože lidé už dlouhé měsíce nedůvěřují způsobu řešení koronakrize. Umírají na těle i na duši. Další lidé a firmy krachují. Vedení země vůbec adekvátně nevnímá situaci jako celek, reflektuje jen jednotlivosti.

Dá se to vyjádřit nějakým heslem?

Už toho bylo dost!

Můžete být konkrétnější, co by vláda a úřady měly dělat jinak?

Nejde pouze o můj názor, opírám se o expertizy odborníků z mnoha oborů. Lépe by se měly definovat a chránit ohrožené skupiny. Ohroženou skupinou nejsou jenom lidé staří nebo rizikoví s nějakou nemocí, ale i celé sektory ekonomiky nebo matky, které jsou už dlouhé měsíce doma s dětmi, čímž vznikají problémy, které se budou dlouhodobě a negativně projevovat ve školství. Vyjmenovat můžeme mnoho podobných skupin. Nekonečné zákazy a omezení se velmi negativně odrazí i na psychice národa. Adresněji by se tedy mělo pomoci ohroženým skupinám, a naopak více uvolnit neohrožené skupiny. Moudře a s rozumem.

Na to, jak postupovat, může mít ale každý úplně jiný názor. Koronavirus zjevně zaskočil celý svět.

Nikomu neberu jeho názor, ale to, co se dělo a děje u nás, nepovažuje část společnosti za řešení situace, ale za útok proti ní.

Home office je ideálním podhoubím pro domácí pití, říká adiktolog Dušan Randák

Rozhovory

Co vám vadí na opatřeních nejvíc?

Že bezmocně zíráme do chřtánu beznaděje. Nevidíme světlo na konci tunelu, ani když už je tady vakcína. S dlouhodobým výhledem nikdo problémy neřeší.

Kdo nese největší vinu za neklid ve společnosti?

To se ještě ukáže. Já se především starám o to, aby zazněl silně hlas odborníků, kteří mají jiná, podle mě lepší a pro společnost přijatelnější řešení.

To vypadá jako volat hasiče k požáru, který vypukl před rokem.

Vždyť pořád hoří! A nejen v první linii – hoří v týlu! Umřelo a umírá hodně lidí, s covidem i bez covidu. Tlak na lidskou psychiku i fyzické zdraví je enormní. Politici to ze svých paláců a z Parlamentu tolik nepociťují, i když vím, že i některým z nich umřeli jejich blízcí. Politici maximálně nemohou do své hospody a někdo je za něco sprdne. Já to ale vidím velmi podrobně u lidí nejenom z kultury. To je často úplná katastrofa! Proto se obracím na mudrce, aby se tento stav změnil, aby se oni s argumenty obrátili na vládu a přesvědčili ji, že tak to dál nejde. Mám totiž velkou obavu, že problémy, které trvají už téměř rok, nebudou tímto způsobem vyřešeny ani letos.

Myslíte si, že se zemí šíří u některých lidí až beznaděj?

Pracuji přes hudbu s duší lidí. Cítím teď z těch duší často velkou bolest a zoufalství. Jsou to tisíce pohnutých osudů. Největší tlak je na rodiny s dětmi. Když je matka zavřená doma s dětmi, které nemohou do školy a ona do práce, je to někdy na skok z okna. Místo toho, aby vláda podobným lidem dávala metály, že to tak dlouho vydrželi, chodí je jebat a otravuje jim život. Je to hrozný!

Máte pro to nějaké přesnější slovo?

Je to psychoteror! Právě proto je potřeba mít alternativu, je potřeba naslouchat i jiným odborníkům než vládním, když se snaží pojmenovat lepší, šetrnější řešení. To se týká mnoha oborů. Chci zprostředkovat hlas zkušených expertů, kteří nejsou zaháčkovaní ve vládních kšeftech a politických hrátkách.

Sociální sítě ukradly čas románům, říká německý překladatel z češtiny Mirko Kraetsch

Rozhovory

Vždyť si každý ke koronaviru může říkat, co chce. Nebo ne?

Nemyslím si to. Mnozí odborníci jsou ostrakizováni, nedostávají adekvátní prostor v médiích, jsou dokonce v zákulisí zastrašováni. Je jim po straně vyhrožováno. Vždyť známe případy, jak byli renomovaní experti zašlapáni do země jen proto, že měli názory, které nevyhovují vládě. Navíc některá média je označují zcela neprávem za dezinformátory.

I o vás se hovoří jako o možném dezinformátorovi. To vlastně o každém, kdo nevyhovuje pohledu vládní propagandy.

A v čem bych měl být dezinformátor? Protože se snažím dát hlas jiným odborníkům? To je úplná blbost. Premiér o mně tvrdil, že říkám nesmysly. Já ale pouze říkám, že kolotoč uzavírání a uvolňování země mi připomíná někdejší pokusy na lidech. A ony to jsou pokusy na lidech.

Pátého ledna jste vystoupil v Poslanecké sněmovně a kromě jiného jste řekl: „Není možné nás dále týrat. Lámete v přímém přenosu páteř národa. Vytváříte nové disidenty, vyrábíte zoufalce a donutíte je zachovat se zoufale.“ U toho seděl i premiér Babiš. Jaký jste z něj měl pocit?

Že chvílemi sám neví, kudy kam. Některá jeho rozhodnutí jsou vůči národu tak strašně necitlivá, že přemýšlím o tom, zda náhodou neplní vůli někoho cizího. Zda ho někdo k něčemu nenutí.

Vidíte za současnou situací spiknutí nějaké vyšší moci? Už váš slavný kolega Karel Gott tvrdil, že svět řídí ilumináti.

Karel věděl, já nevím. Ale dokážu si představit, že velmi silné ekonomické a ideologické skupiny chtějí něco protlačit, prorvat a ovládnout. Skupiny, které chtějí uzmout co nejvíc a situace využít. Opakuji, že některé kroky premiéra jsou tak destruktivní vůči naší zemi, že si říkám, zda mu to někdo neradí zvenčí. Ale je to jen můj pocit, nemám pro to žádné důkazy. Pokud tomu tak ale není, vláda by měla vyslyšet i názory odborníků, kteří předkládají jiná řešení. Jinak chování vlády nedává smysl.

Sepsal jste loni také Blanický manifest, který podepsalo na dvacet tisíc lidí, spolupořádal jste protivládní demonstraci a chystáte další akce, například v Poslanecké sněmovně. Někteří lidé s tím možná souhlasí, ale jak je u Čechů často zvykem, mnozí raději mlčí. Proč? Bojí se?