Život se pomalu vrací do normálu. Máme se ještě bát? A čeho?
Týden co týden sledujeme pokles počtu nově nakažených virem SARS-CoV-2. K dnešnímu datu jsou už čísla tak nízká, že se pohybují na hranici statistické chyby. Jak dlouho to vydrží? Bude to už napořád? Přijde na podzim další vlna?
„Je po všem,“ říká imunolog Jiří Šinkora. „Plné nemocnice a tisíce nových případů nás už nečekají. Rizikoví pacienti by už měli být proočkovaní. Setkání s virem by jim už nemělo ublížit. A ti ostatní si s virem ve většině poradí. A to i v případě, že naočkovaní nejsou. Navíc milióny lidí už mají infekci za sebou. Vše nasvědčuje tomu, že imunita získaná proděláním onemocnění či očkováním chrání před těžkým průběhem nemoci, a zatím nejsou věrohodné zprávy, že by na tom měla něco změnit některá ze známých mutací.“
Virus nezmizí
Imunolog Šinkora k tomu dodává: „To ale neznamená, že virus zmizel a už se nikdy neukáže. Naopak. Tento virus by se totiž – na rozdíl od některých jiných – v populaci šířil i tehdy, kdyby bylo proočkováno 100 procent lidí. Dál se bude pokoušet hledat hostitele a zlepšovat své schopnosti, jak se množit na lidských sliznicích. Nic horšího než rýmu a virózu by způsobit už neměl. Jenomže – pokud se budeme pořád testovat – znamená to, že nejpozději na podzim se křivky nově nakažených otočí a půjdou opět nahoru. Bude zřejmě obtížné přesvědčit politiky i vystrašenou veřejnost, že není důvod k panice.“
Osvěta o imunitě
Imunolog Jiří Šinkora patří k našim největším odborníkům na buněčnou imunitu. V devadesátých letech spolupracoval ještě v Akademii věd na výzkumu T-buněčné a protilátkové imunitní odpovědi u PRV (neuropatologický herpes virus prasat) a částečně i PRRS (virus prasečího respiračního a reprodukčního onemocnění). To, že právě buněčná, nikoliv protilátková imunita bude u viru SARS-CoV-2 hrát primární roli, si uvědomil už loni na jaře. Od té doby na svém Facebooku popisuje laikům chování viru i reakci organismu na něj. Snaží se ke svým fanouškům mluvit jednoduše a srozumitelně, což je zřejmě důvod, proč jeho fanklub stále roste.
Díky trpělivé komunikaci se z něj stal na sítích významný popularizátor vědy a zcela jistě přispěl k tomu, že povědomí o fungování lidské imunity se mezi veřejností zvýšilo. Byla jsem první novinářkou, která si loni na podzim jeho výkladů na sociálních sítích všimla, a zaujaly mne natolik, že jsem jej požádala o rozhovor.
Přestože se z něj od té doby stala téměř mediální celebrita, v osvětě pokračuje dál. Spolu jsme si tentokrát povídali o tom, proč nás naše imunita s velkou pravděpodobností nezradí bez ohledu na to, jak moc bude virus SARS-CoV-2 mutovat. Následující text je volným přepisem našeho povídání.
Val pro nemocné
Kolektivní imunita je něco, co v Česku dobře známe. Je to navození takového stavu, kdy většina chrání před nákazou menšinu. Pomyslně jde o jakousi zeď, již tvoří lidé vůči nemoci imunní, za níž se schovávají ti, které by infekce mohla ohrozit. Díky tomu, že se v Česku desítky let očkuje, jsme dokázali, že nemoci jako spalničky, záškrt nebo i černý kašel se u nás po mnoho let prakticky nevyskytovaly.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
