Lego nad zlato: Investice do kostiček pro děti může být výnosná stejně jako nákup obrazů starých mistrů
Zná to snad každý, kdo měl dítě, případně sám někdy dítětem byl – jednoho dne dostane krabici s bílým logem, obtaženým žlutou linkou na červeném pozadí; zamačkávat do sebe kostičky a vytvářet neuvěřitelné stavby se naučí malé dítě. A pak chce další a další. Načež vyroste a doma po něm zůstane hromada zaprášených modelů, kila plastů. Lze je vyhodit nebo prodat – na váhu či sběratelům. A v případě zachovalých původních krabic a návodů i za velké peníze. Nejlepší je však tyhle stavebnice vůbec nevybalovat – Lego je totiž skvělá finanční investice!
„Začalo to zametacím vozem, takovým malým, žlutým, s modrým kartáčkem vepředu – to bylo chlapci asi šest. A pak už jsme museli mít všechno, co Lego nabídlo – od vězení přes benzínové pumpy až po kompletní Star Wars. Naštěstí tou dobou už bylo synkovi kolem čtrnácti a Lego ho přestávalo bavit. Ale za těch osm let, co v něm on jel, jsem v něm já nechal hodně, hodně tisíc!“ vypráví jeden z mých známých nad plným pytlem proslulých umělohmotných kostiček na Národní třídě, v největším soukromém Muzeu Lega na světě. Jeho majitel Miloš Křeček souhlasně přikyvuje: „A to buďte rád, že vašeho hocha minul Harry Potter! Jen stavebnic s touto tematikou je celá řada – Bradavický hrad, Příčná ulice, Prasinky, Tajemná komnata, Hodinová věž, Vrba mlátička, Spěšný vlak, Kouzelnický autobus, Brumbálův fénix… V tom lze nechat nemalé desítky tisíc!“
Vysloužilý otec úlevně oddychne; chápe: „Nejhorší je, jak má Lego v dětském světě krátkou životnost… Koupíte krabici se skládačkou benzínové pumpy, doma z ní vysypete dvanáct pytlíčků plných nejrůznějších dílků a začnete se synkem podle návodu skládat. Strávíte s tím nádherný den a je to úžasná zábava, kterou si užíváte stejně jako vaše dítě, ale v okamžiku, kdy zamáčknete poslední kostičku, přestane hra za patnáct stovek kluka zajímat – co koupíme dalšího? Není to žádná levná záležitost, ale co by člověk neudělal pro své dítě? A tak jde a koupí další krabici, až má plný byt Lega a každou chvíli šlápne na nějakou povalující se kostičku. A pak dítě z těch stavebnic vyroste a co s tím vším plastem?“
Jedinečné kouzlo
Miloš Křeček mezitím zkušeně třídí kostičky Lega; tahle firma jich už vyrobila na sedmdesát tisíc druhů! Jako první jdou samozřejmě stranou figurky – tady je lední medvěd, tuhle motorka i s jezdcem, nechybí několik panáčků. „Podle toho dokážu určit, které stavebnice tahle hromada plastu obsahuje, ale abych z toho byl schopný dát dohromady celý tovární set, případně jeho část, která by se dala doplnit z jiných stavebnic, k tomu bych potřeboval návod,“ vysvětluje největší tuzemský odborník na dánskou hračku, zatímco její součásti rozděluje na různé hromádky s jistotou holoubka z pohádky o Popelce… Majitel bezpočtu dílků mu na to namítá, že návod lze v dnešní době nalézt na internetu, jenže to je slepá ulička. „Tak například tohle šedivé zábradlí je sice specifický dílek, ale i ten se vyskytuje odhadem v takových čtyřech až pěti stech tisících stavebnic – abych ho dokázal přesně zařadit, potřeboval bych návod, který obsahuje identifikační číslo. Pokud ho nemáte, mohu vám za tenhle dílek dát tak pět až sedm korun, protože existují lidi, kteří z Lega vytvářejí vlastní stavby – a ti občas na internetu shánějí podobných zábradlíček i několik set kusů. Ale rozhodně nezaplatí poměrně drahé poštovné za jeden dva kousky,“ vysvětluje zákoutí lego-byznysu Miloš Křeček.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
