Praha: Budoucnost ve hvězdách. Jaké jsou největší problémy hlavního města?

Hlavní město potřebuje stabilní vedení, jež by konečně rozhýbalo stagnaci započatou érou primátorky ­Adriany Krnáčové. Praha hospodaří s rozpočtem 90 miliard korun na úrovni většího ministerstva. Přesto se posouvá stále víc do polohy turistického skanzenu, zatímco jiná velká tuzemská města zažívají modernizační boom.

Pomalá výstavba

Co nejvíce pálí obyvatele Prahy? Podle průzkumu agentury Ipsos z letošního září považují za největší problémy nedostatek bytů i vysoké ceny bydlení (53 procent) a dopravu a parkování (36 procent). Daleko za nimi se umístily bezpečnost (čtyři procenta), stav školství (tři procenta) a klimatické změny (dvě procenta), což asi nepotěší zelené aktivisty, stavějící toto téma vysoko nad ostatní.

Mezi hlavní důvody neutěšené situace s bydlením patří pomalé povolovací procesy, trvající v případě nového bytového domu často deset i více let. Česko v délce stavebního řízení zaujímá 156. místo na světě za Papuou-Novou Guineou. V Praze je nejpomalejší z okolních metropolí, přestože došlo ke zrychlení změn územního ­plánu.

Varšava či Vídeň povolují v přepočtu na tisíc bytů dvaapůlkrát až třikrát více bytů než Praha, což se odráží v jejich lepší dostupnosti. Praha potřebuje postavit 10 až 15 tisíc bytů ročně, zatímco v poslední dekádě se jich povolilo v průměru tři a půl tisíce.

Nedostatek bytů se projevuje i v jejich cenách, jež od roku 2015 vzrostly o 146 procent. Na průměrný nový byt Pražan vydělává 17 let bez započítání jiných vý­dajů. V Berlíně, ve Vídni nebo Varšavě na něj dosáhnou zhruba za devět let.

Zahušťovat, nebo expandovat?

Všeobecná shoda panuje na tom, že jediným efektivním řešením bytové krize je masívní výstavba nových bytů různých forem, včetně nájemního a družstevního bydlení. K tomu je nezbytné urychlit a zjednodušit povolování – což by zároveň snížilo ceny bytů – a vyčlenit dostatek ploch pro novou výstavbu. Je pro ni v Praze dostatečný prostor?