Trnitá cesta z patu: Co se v současné době děje na ukrajinském bojišti
Dlouho očekávaný summit o ukončení války na Ukrajině v luxusním hotelu u Luzernského jezera ve Švýcarsku se změnil v druhořadou záležitost. Někteří klíčoví hráči, americký prezident Joe Biden i čínští představitelé, zůstali doma. Diskutovat, jak se dostat z patu, je přitom na místě. Válka pokračuje s vysokou intenzitou, inciativu mají v rukou Rusové a konec je v nedohlednu. Jaká je vojenská stránka řešení?
„Dobýt Bachmut jim trvalo rok, do Vovčansku se dostali za tři týdny,“ řekl novinářům z The New York Times (NYT) Valerij, mladší seržant z průzkumného praporu 57. brigády. Druhou frontu otevřelo Rusko 10. května v pět hodin ráno a bez většího odporu dokázalo postoupit stovky metrů do hloubi území. Rusové prakticky ihned ovládli pohraniční vesnice a dostali se do Vovčansku. Vytvořili i druhou obdobnou kapsu o něco západněji, tam postoupili až k městečku Lypci.
„Za tři roky války jsem byl na mnoha místech, ale všude mají Rusové stejnou taktiku, ničí celá města a vesnice,“ komentoval ruský postup pro NYT podplukovník Oleksandr Bukatar z Národní gardy Ukrajiny. Sice se útočníka podařilo zastavit, nepříjemné ale je, že vznikly dva nové úseky fronty v bezprostřední blízkosti Charkova, druhého největšího ukrajinského města. Ty zaměstnávají ukrajinské síly, jež by byly třeba jinde.
Bitvy severně od Charkova také v plné nahotě odhalily chronický problém, kdy se Ukrajinci nemohli až do těchto dní bránit západní technikou a municí útokům z ruského území, které je tu však v bezprostřední blízkosti. Zní to neuvěřitelně, ale ruské baterie střel S-300 a S-400, jež po celou válku pálily z Belgorodské oblasti na Charkov, se mohly v hloubce desítek kilometrů cítit relativně bezpečně. Totéž i letadla, která shazovala řízené kluzákové pumy. Koncem května se americká administrativa konečně rozhoupala a povolila střílet svými zbraněmi na cíle v Rusku.
Prakticky okamžitě po pádu embarga Ukrajinci zničili jim známé pozice raket v okolí Belgorodu. Uvolnění má ale háček. Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) může Ukrajina střílet jen v dosahu raket GMLRS, používaných v systému HIMARS. Ty dostřelí na vzdálenost 15 až 84 kilometrů. Pro výkonnější střely ATACMS s dosahem až 300 kilometrů pro ruské území zákaz nadále platí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
