„V zahraničí člověka posuzují podle toho, co dělá pro druhé bez nároku na odměnu,“ říká David Smejkal

„V zahraničí člověka posuzují podle toho, co dělá pro druhé bez nároku na odměnu,“ říká David Smejkal Zdroj: Nguyen Phuong Thao

… i pětatřicet let po Listopadu přetrvává v naší společnosti názor, že když člověk dělá něco zadarmo, je blbej, divnej nebo má nějaké postranní úmysly.
„V Česku je i v rámci Evropy unikátní, špičkově fungující integrovaný záchranný systém,“ říká David Smejkal
2 Fotogalerie

Vydat se na nevyzpytatelnou rozvodněnou řeku je strašlivý hazard se životem, říká vodní záchranář

HANA BENEŠOVÁ

Prezident Vodní záchranné služby ČČK David Smejkal (48) během více než třiceti let působení u záchranářů zažil už hodně. V čele této organizace je sedmnáct let. Počet utonulých v Česku ho znepokojuje. „V zemích, s nimiž bychom se mohli a měli poměřovat, je situace mnohem lepší než u nás,“ říká.

Kolik lidí v Česku ročně utone?

Kolem sto osmdesáti až dvou set. Na začátku tisíciletí jich bylo zhruba dvě stě osmdesát. A to hovoříme pouze o lidech, kteří se utopili v Česku. V této statistice totiž nejsou započteni ti, kteří se nevrátili z dovolené u moře nebo přišli o život při sjíždění divokých řek v zahraničí. Nedělám si ­iluze o tom, že by se Češi v zahraničí chovali zodpovědněji než doma, ačkoli z mořských vln mají přece jen trochu větší respekt než z jihočeského rybníka nebo Vltavy.

Téměř dvě stě utonulých není málo. Při dopravních nehodách loni zemřelo 455 osob.

U dětí je utonutí druhá nejčastější příčina úmrtí způsobená úrazem. U dospělých se jedná o ­čtvrtou nejčastější příčinu. ­Podle údajů Eurostatu má Česká republika 1,5 utonulého na 100 tisíc obyvatel. Hůř v Evropě dopadlo už jen Pobaltí, Rumunsko, Slovensko a Řecko.

Tak v Rumunsku a Řecku je moře…

Španělsko je také přímořský stát a je na tom daleko lépe než my – 0,9 utonulého na sto tisíc obyvatel. V Portugalsku je to 0,7 a v Itálii 0,5 na sto tisíc obyvatel. A to se bavíme o oblíbených prázdninových destinacích, vyhledávaných mimo jiné kvůli koupání v moři. V Rakousku a Německu, tedy v zemích, s nimiž bychom se mohli a měli poměřovat, je situace také mnohem lepší než u nás. Vyjádřeno v číslech – 0,6 utonulého na sto tisíc obyvatel.

Čím to je, že je na tom Česká ­republika v porovnání s vyspě­lými zeměmi tak bídně?

Důvodů je víc. Zjednodušeně řečeno – přeceňujeme síly, vodní živel podceňujeme, neřešíme vlastní bezpečnost a konejšíme se představou, že nám se přece nemůže nic stát. Plno lidí se u vody a ve vodě chová zodpovědně. Těch, kteří nesmyslně riskují, ale bohužel není vůbec málo. Všechno je pro ně legrace – dokud nedojde k tonutí nebo k úrazu po skoku do vody s následným poraněním páteře. Pak už ale moc času na přehodnocení priorit nezbývá…

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!