Petr Havel: V prevenci rizik povodní má Česko stále velké rezervy
Povodně byly, jsou a budou, a prevence povodňových rizik tak je a měla by být důležitým faktorem při ochraně životů a majetků lidí, obcí i měst. Přestože se v naší zemi od katastrofálních povodní v letech 1997, 2002 a také 2013 investovaly do protipovodňové prevence desítky miliard korun, ochrana před velkou vodou není stále na řadě lokalit v ČR dostatečná.
Musíme určitě konstatovat, že na povodně je naše země v současné době připravena mnohem lépe, než tomu bylo v době zmiňovaných velkých povodní. Obce mají zpracovány povodňové plány, k dispozici jsou mapy záplavových území, detailně propracovaná je komunikace a součinnost složek Integrovaného záchranného systému a lidé mají v době povodní (a mobilů) možnost operativně se dozvídat o míře rizik. Včetně doporučení, jak se mají při takových událostech chovat. I vzhledem k tomu, jak rychle a koordinovaně na rizika letošních povodní reagovaly prakticky všechny složky a organizace, které mají povodňovou problematiku „v popisu práce“, by se mohlo zdát, že více už pro minimalizaci škod a prevenci povodňových rizik udělat nelze.
Skutečnost je ale taková, že rezervy ČR v protipovodňové prevenci jsou stále nemalé, celé řadě potřebných opatření však brání osobní, politické a lobbistické zájmy a také obcházení platných zákonů. Asi největší překážkou v jejich realizaci je postoj některých vlastníků půdy, kteří odmítají prodat pro protipovodňová opatření potřebné pozemky, neboť si příslušné stavby a projekty na své půdě buď nepřejí, nebo spekulují s vyššími výkupními cenami, případně odůvodňují svůj nesouhlas ochranou krajiny a nezřídka na něm stavějí i své politické kariéry. Příkladů je celá řada, mediálně nejznámější je nesouhlas některých obecních představitelů s výstavbou přehrady v Nových Heřminovech, kvůli němuž se realizace tohoto vodního díla vleče prakticky po celou dobu polistopadové historie. Přehrada by přitom měla ochránit životy a majetek 16 000 lidí, a to na toku řeky Opavy, který představuje i v letošních povodních nemalé riziko, a měla by zachytit až desetitisíciletou vodu. Jiným příkladem je třeba Malše, další z pravidelně se rozvodňujících řek, kde zabránila výstavbě protipovodňových opatření místní občanská iniciativa. Nejde ale zdaleka jen o uvedené řeky, v menším měřítku se v řadě obcí postavily proti nějakému z projektů na ochranu před povodněmi další iniciativy nebo ochránci přírody.
Jen sedmina srážek
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
