Evropo, poraď si sama! Amerika jde jinam. Nehledě na to kdo vyhraje, jsme pro USA stále méně důležití
V Česku a v Evropě je měsíce slyšet naléhavá otázka: je pro nás lepší Donald Trump, nebo Kamala Harrisová? Jenže zahraniční politika není hlavním tématem americké prezidentské kampaně. Pokud se o ní hovořilo, zájem byl upřen na války na Blízkém východě a Ukrajině nebo Čínu. Evropa zůstala v ústraní. Čím dál víc je jasnější, že Amerika od nás postupně odvrací zrak.
Vztahy Evropy a Ameriky jsou velmi tradiční, silné a dobré. Dovolená v Paříži nebo Londýně je pro Američany pořád velkým lákadlem. Celkově ale vzájemné vztahy neposilují. Proč tomu tak je?
PNUTÍ MEZI USA A EVROPOU
V posledních osmi letech se prezidenti Donald Trump a Joe Biden snažili obrátit více pozornosti USA k Asii. Ani za Kamaly Harrisové by se na tom nic nezměnilo. Podstatné je pro Spojené státy velmocenské soupeření s Čínou, které probíhá na poli politickém, vojenském, diplomatickém, obchodním i technologickém (příkladem je bitva o čipy). Evropa je pro Ameriku nadále důležitá, ale už ne prvořadá jako v minulosti.
Evropská unie se například už od devadesátých let minulého století snažila vyjednat s vládou ve Washingtonu dohodu o volném obchodu, jíž se říkalo Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Jenže to se dodnes nepodařilo. Mezitím došlo k až tektonickým posunům v případě obchodních partnerů USA. A není to pohled pro „starý kontinent“ lichotivý. Loni to dopadlo takhle: Mexiko, Čína, Kanada, Německo, Japonsko, Jižní Korea, Vietnam, Tchaj-wan, Indie a Irsko.
To, co ale bude pro americko-evropské vztahy důležitější než byznys, je fungování NATO. Evropa přes všechny proklamace pořád tahá v tomto případě za kratší konec. Bez Ameriky, jejích vojáků, a především zbraní, logistiky a zpravodajských informací je starý kontinent v případě bezpečnosti na úrovni papírového tygra. Bílý dům bude proto dál za jakéhokoli prezidenta tlačit na evropské členy Severoatlantické aliance, ať dávají na zbrojení víc, ať máme více bojových jednotek atd. Je v tom ale problém.
Evropa má kvůli Ukrajině plná ústa protiruské rétoriky, ale bojovat se nám nechce. To bychom rádi nechali v případě potřeby opět na Američanech. Jenže to už nepůjde. Již Donald Trump uvažoval o stažení některých amerických sil z Evropy, a dokonce to chtěl udělat přes odpor mnoha amerických bezpečnostních a diplomatických expertů. Polská vláda ho ale přesvědčila, aby přesunul některé vojáky z Německa do Polska. Americká armáda se posunula také do Pobaltí, má i poměrně velké základny v Rumunsku a Bulharsku. Silná protiraketová obrana proti východním agresorům vyrostla nově na polském a rumunském území. Z tohoto pohledu bylo velkou strategickou chybou České republiky, že ze záměru výstavby části americké protiraketové obrany (jak vidíme dnes, je sakra důležitá) v Brdech kvůli řádění levicových křiklounů sešlo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
