Tlačenice u rudé planety: K Marsu dorazily hned tři sondy z různých zemí

Přibližně každých 26 měsíců se otevře startovací okno, kdy jsou Země a Mars navzájem v takové poloze, že na cestu je potřeba nejméně paliva – a tedy i nejméně peněz. Donedávna toho využívaly jen kosmické velmoci, ale roku 2014 se na oběžnou dráhu Marsu dostala indická sonda Mangalaján, a letos se tudíž přidaly další dva asijské státy. V obou případech jde o překvapení.

Číňané se o Mars doteď nezajímali, protože málokdy dělají věci, z nichž by neměli politický nebo ekonomický prospěch. A arabskou sondu dokonce Emiráty z velké části jen zaplatily: na objednávku ji vyvinuli vědci z americké University of Colorado Boulder a do vesmíru ji z japonského kosmodromu vynesla japonská raketa. Rostoucí asijský zájem o vzdálený svět je možná příznakem mnohem hlubších změn světa našeho: zatímco Západ technologie stále více vnímá jako ohrožení životního prostředí i kvality života, Východ je odhodlaný ujmout se technologického vedení doslova za každou cenu.

Velký skok pro Araby a ztracený profesor

Jako první dorazila k Marsu začátkem února sonda Hope (Naděje), nesoucí vlajku Spojených arabských emirátů. Má hmotnost 1350 kg, tedy přibližně jako Octavia Combi, a s rozvinutými solárními panely měří 3 x 7,9 metru. Její vědecký náklad je na dnešní poměry skromný: za pomoci kamery a dvou spektrometrů má zkoumat děje v atmosféře planety. Další „oči“ pozorující Mars nepochybně poskytnou cenná data pro porozumění tamním poměrům, podle vyjádření vedoucích pracovníků mise ale jde především o propagaci vědy a techniky mezi arabskou mládeží.